Tomie. Foto: Eva Tesařová

Tomie: Nová temná tvář dívčího rapu

Osmnáctiletá rapperka Tomáška Nováková aka Tomie si do svojí práce kecat nenechá. Její texty jsou daleko od reality běžných smrtelníků, a přesto jsou uchopitelné. V současné době zatím studuje střední školu a o víkendech ještě stíhá pracovat ve strip klubu.

19. leden 2020 21:49:11

Jak jsi vůbec přišla k tomu, že by se ti líbilo dělat hudbu?
Už od mala jsem chtěla založit kapelu, psala jsem básničky a ve školce jsem složila svoji první písničku. V devátý třídě jsem hodně psala rapový texty v angličtině poté, co jsem objevila Eminema a jeho album Relapse. Rok nato se stal mojí největší inspirací Darewin, jehož texty mi přišly neskutečně nadčasový. Impuls dělat to navážno přišel o prázdninách, ten rok, kdy jsem nastupovala do prváku na střední uměleckou školu. Dokola jsem přemýšlela nad tím, co chci vlastně do budoucna v životě dělat.


Foto: Tomie

To je ale pořád daleko od konceptu, který vytváříš teď. Jak se to všechno stalo skutečností?
Přesně tři a půl roku zpátky jsem se kvůli psaní textů rozhodla, že se naučím ve Fruity Loops. V tu chvíli jsem ale netušila, že se toho fakt chytnu. Během chvíle se pro mě produkce stala úplnou závislostí, která mě nutila nespat a neplnit si povinnosti. Fascinovalo mě přenášet svý pocity a myšlenky do zvuků a melodií, kterýma můžu vytvářet svojí vlastní unikátní atmosféru. Postupně jsem zjistila, že rap pro mě bude nejlepší, i když mě pořád baví experimentovat. Do budoucna nechávám dveře otevřený úplně všemu.

Na svém prvním EP Exit rozhodně nešetříš s temnou estetikou, odkud přichází?
Exit byl pro mě zásadní přelom a útěk z reality. Od útlýho věku mám živý sny, halucinace a noční můry. To je hlavní zdroj mojí inspirace. Můj mozek je jako databáze nereálnejch příběhů a já se dobrovolně nechávám takhle ovlivňovat a zkoumám všechno, co se mi v podvědomí děje. Sny ovlivňujou to, co vytvořím za práci do školy, jaká bude moje hudba nebo co si vezmu za oblečení. Nejdřív jsem moc svůj mozek nechápala a nezvládala rozlišovat realitu a sny, kde mě často děsily hororový výjevy. Ty jsem pak ale v jeden moment přijala jako součást toho celýho a strach mě opustil. Moje vizuály asi můžou působit strašidelně, ale já už to absolutně nevnímám. Blázen se nikdy nechce zbavit svýho šílenství a já to svoje doslova miluju. Tak jsem se postupem času rozhodla, že to je přesně to, o čem chci, aby byla moje tvorba.


Foto: Eva Tesařová

Jak je to s tvými texty, které píšeš výhradně v anglickém jazyce?
Texty k Exitu jsem psala tak, že jsem si probrala všechny sešity, který jsem kdy popsala a vybrala z nich věci, který se mi v tu chvíli nejvíc líbily a seděly na moji momentální situaci. Některý věty ale vznikly přímo při nahrávání. Chtěla jsem, aby texty popisovaly můj snovej svět, snový zážitky, mojí osobnost, ale zároveň, aby byly vtipný, surrealistický a obsahovaly nadpřirozený motivy. Píšu i v češtině, ale texty k výsledný hudbě jsou nakonec vždycky anglický, protože chci cílit i do zahraničí.

A to ostatní? Pokud vím tak si beaty a celou produkci i s releasem finálního produktu děláš sama.
Produkce probíhala různě. Bezmyšlenkovitě jsem tvořila melodie, který se mi líbily. Nějakej beat jsem dělala půl roku, nějakej měsíc, beat na Twisted vznikl během hodiny reklamní tvorby ve škole. Hlavní motiv klipu Exit jsou dvě holky s růžovejma vlasama, o kterejch se mi zdálo, a přišly mi jako dost silnej vizuál. Cover fotil Ondřej Pěkný ve tři ráno na hřbitově v Kutný Hoře, což je moje rodný město a taky mi tam natočil vizuál k Black Magic. Šaty, který mám na sobě, mi šila Šárka Zejdová přesně podle toho, jak vypadaly ve snu na těch holkách. Nahrávala jsem u Smrada v Hladstudiu, s mixem a masteringem mi pomáhal Etju a všechny grafický práce jako bannery na Facebook, YouTube, střih videa a grafická úprava coveru jsou moje.


Foto: Daniela Smržová

Co dělá Tomie pět měsíců od releasu? Pracuješ teď na něčem?
Momentálně se snažím dokončit čtvrtej ročník střední školy a do toho jsem začala tancovat ve strip klubu, jehož atmosféra, lidi a celkový prostředí mě taky dost ovlivňuje a naprosto fascinuje. Uvědomila jsem si, že ne pořád musím mít hlavu jen ve svým vesmíru, ale je dobrý vnímat i věci, který jsou každej den okolo mě. Na dalším projektu se tím budu inspirovat. Už se nechci tolik věnovat produkci, ale víc se zaměřit na práci s hlasem, na myšlenku, kterou chci sdělit a propagaci svojí hudby.