Konečně někdo zabijte Babiše! S Yzomandiasem se do Česka vrátili vlci

Kamkoli přijdu a padne řeč na Milion+, Yzoempire nebo Yzomandiase, dere se se všech stran do popředí názor, že oni jsou ti, kterým se povedlo ovládnout rap-game a skutečně se rapem uživit. Poté většinou následuje přestřelka názorů, proč tomu tak je. Starší zastávají pozici, že to dělá hlavně masivní zájem mladších ročníků. Nejsem si jistý, zda tahle úvaha stojí na reálných číslech – dívám-li se na statistiky přehrání Yzomandiasových písní, napadá mě námitka, že přece tolik dětí na světě není.

Řekl bych, že stejně jako další pejorativní pohledy tímto směrem stojí i tento na stereotypu opírajícím se o ageistické vidění světa „my to dělali líp a to po nás už je jen slabej odvar“. Naštěstí to není pravda. To spíš Jakub Vlček svojí rapovou cestou i svými produkty ukazuje ostatním, jak moc jim ujíždí vlak.

Osobně neznám žádného rappera z mé generace, který by měl takový dosah a ve svém věku vládl pevně vlastnímu vybudovanému impériu (jak finančnímu, tak sociálnímu, protože M+/YZO Eempire už dneska není jen label a crew rapperů, je skutečným „movementem“ ve vodách českého a zahraničního hip hopu). Takovéhle věci se nestávají samozřejmě náhodou a je za nimi kromě neskutečné dřiny také série správných rozhodnutí a jistě vedených kroků. Na ty má Yzomandias evidentně čuch.

Yzomandias. Kredit: Milion+ / Facebook Yzomandias

Ve spojitosti s jeho jménem také čas od času zaslechnu narážky na sponzoring, reklamu nebo product placement. Tady může jít o mis-interpretaci celého žánru moderního trapu, který v některých svých konturách není nepodobný televizním spotům a hudebně reklamním jinglům (spíše těm historickým), stejně tak jako texty často monotónně opakují název či druh nějakého produktu, a jejich pochopení samozřejmě vyžaduje znalost popkulturního prostředí či konektivity urban legend a konkrétních produktů. Poté to jde rozlišit poměrně snadno.

A pak tu máme klasický český moment hejtu, kterým je závist, částečně živena samotným Yzomandiasem, jenž vstupuje do hry s neskutečnou lehkostí. V podstatě se dá říct, že Yzomandias vždycky stojí někde stranou, svědomitě pracuje, vybírá lidi na featy, kompletuje, poté vypálí produkt, který nabere přes deset milionů zhlédnutí, a jen tak na půl huby pronese, že před pár lety seděl ve sklepě a nahrával na zastaralou techniku. Tady blednou závistí i zavedené legendy.

Nová deska Yzomandiase, jehož vývoj jsme měli možnost sledovat v minulých, je dokladem, že Jakub je stále tím svědomitým řidičem vlastní kariéry. Téma peněz a vztahu k nim je patrné od první sekundy, prvního tracku, který je otevřen samplem money-machine – jedním ze zvukových atributů trapu – počítadla na peníze. Texty ale téma nahlížejí jinak, než by se dalo čekat. Yzomandias poodhaluje, jako to vlastně se zelenými papírky má, ukazuje, kde lze peníze cítit a že je nevlastní jen proto, aby je měl, ale protože mu umožňují posouvat vlastní možnosti – jak hudební, tak kariérní.

Lyrická složka recykluje i klasická rapová témata jako hulení, ženy, auta, kalby, hadry, a.c.a.b. a zazní také reference na hamburgery. Ta mi připomněla, i svojí formou telefonního hovoru, skit ze slavné desky Buffet Boys (Fat Nick a Pouya), kterou považuji za jeden ze základních kamenů americké trapové kultury. Ostatně, kromě již typického „Skrrrt“ (nebo jak Yzomandias parafrázuje „ŠKRR“) nebo „Drip“ se zde objevuje celá škála přejatých zahraničních mimikry žánru.

Vedle nich však stojí „počeštěné“ výrazy a Yzomandiasovi vtipné novotvary. V jedné velmi explicitní pasáži (track Tvrdo ft. Karlo) dochází také na politiku. Jakub zde nabízí poměrně radikální řešení, které ale s motivem neměnnosti a všeobecné frustrace ze současné politické situace u nás neskutečně rezonuje. „A konečně někdo zabijte Babiše, uřízněte hlavu,“ rapuje tady Yzomandias.

Poloha hlasu, kterou dovede Jakub bryskně střídat, odhaluje vtipnou povahu vůdce smečky, stejně tak jako sebeironické texty směřující například k vlastní mámě či osobní historii. V momentě, kdy Jakub zarapuje „čumíš, jak kdybys nikdy neviděl reptiliána“, získává kompletně i mě.

Dobrá duše, srdce ze zlata přináší také sérii povedených featů – vedle klasických koní ze stáje Milion+, jakými jsou Karlo, Hassan nebo Nik Tendo, se tu objevují také zahraniční rappeři – Dimzy z britské crew 67, německý rapper Eight O či Żabson z polské party Chillwagon. Zvuk beatů a celková produkce z dílny Konex, Decky, Abe Beats, Dokkeytino a dalších dokládá, že stav současné instrumentální složky českého trapu je na té nejvyšší úrovni, dnes už jen těžko rozeznatelné od zahraniční konkurence.

Už jsem zmiňoval skit s hamburgerovou referencí v závěru alba, dokonalé jsou ale i ty ostatní, kde si Yzomandias povídá s automatickým mluvčím aka Siri v telefonu, čímž zase předkládá sebeironizující polohu vyweastovaného krále rapu a vládce impéria. Obal alba, jehož téma je také zapracováno v jednom z textů, dokládá jeden neoddiskutovatelný fakt – do Čech se letos vrátili vlci.