Shkrt! DJ Wich plave proti trendům jako Ryba ve vodě

Největší překvapení alba? V intru nezazní signature sampl D-D-D-DJ Wich. Na patnácté sólové nahrávce architekta zvuku českého hip hopu by ale experimenty čekal málokdo. Wich si během více než dvaceti let vybudoval pozici, na níž snad ani nelze útočit, a ze svého velína na severu Prahy rozesílá instrumentálky rapperům všech generací. Wichův beat lze často poznat od prvních taktů a podle názvu aktuálního alba na tom producent nehodlá nic měnit.

Teritorium, v němž se bude deska odehrávat, vymezuje už úvodní slovensky pojmenovaný track Ryba vo vode. Rytmus v něm rekapituluje historii světového hip hopu a jeho flow přitom odkazuje na období, kdy s albem Bengoro nakročil na cestu mezi nejpopulárnější tuzemské umělce.

„Rap sa priznáva, že chce ísť do komerčných sfér,“ líčí vlastní prozření do houpavého beatu, vzpomíná Eminema, 50 Centa, Kanye Westa, Drakea a historickou exkurzi zakončí jmény Travis Scott, Cardi B. To všechno jsou umělci, kteří ve své tvorbě skutečně plavou jako ryby ve vodě. Zpravidla také oslňují už jen tím, co jim jde nejlépe.

Fenomén mumlavého nebo smutného rapu, který v posledních letech pobláznil světové hitparády a v Česku plní kluby stejně jako protáčí počítadla serveru YouTube, album prakticky ignoruje. Dekadentní estetice omámeného hip hopu se blíží snad jen Pod hladinou s ani ne dvacetiletým Moozou za mikrofonem a možná také Prsty v puse s Dorianem. To ale neznamená, že jinak Wich hraje jen s kmety.

Ryba ve vodě zas a znovu připomíná, že hip hop se už dávno oprostil od narace i sociálních komentářů a stal se světem, který žije sám pro sebe. Drtivá většina textů realitu za oknem studia úspěšně ignoruje a funguje jen v bezčasí vlastního úspěchu. Rest si uvědomuje, že stojí Pevně na zemi, i přesto, že tolik uspěl. Za svůj úspěch se zároveň snaží nést odpovědnost.

Paulie Garand se do tklivého klavíru vyznává, že přišel o řidičský průkaz kvůli řízení pod vlivem alkoholu a když mu chybí lidský dotek, chodí do nevěstince. Většinu děvčat totiž zajímá jen jeho tučné konto v bance. Jakkoliv se život rapperů může na první pohled zdát jako selanka, vypadá to, že nemají na šampaňském ustláno. Alespoň ne každý den.

Do temnějších odstínů naladil svůj text i Vladimir 518, jehož Poslední den atmosférou připomíná Du dolů z Wichova sólového debutu Time Is Now. Patnáct let starý duet s Kateřinou Winterovou se tehdy stal soundtrackem amfetaminových výprav do non stop heren, v nichž někteří hledali poslední zbytky štěstí. Aktuální track sice postrádá bezútěšnou syrovost, přesto patří k těm silnějším na albu. Vedle Vladimíra v písni exceluje zpěvák 7krát3, který příjemně teatrálním vokálem zjemnil i gastroerotický Steak.

Většina hostů se soustředí na verbální exhibice a ty se ne vždy povedou. Českoslovenští rappeři se stále berou příliš vážně, a proto mezi vrcholy alba patří Shkrt, v níž Orion komolí trapovou mantru skrrt tak, že si z kontaktů škrtl nespolehlivého promotéra. Ve sloce Ektor předvedl flow pěveckých kvalit. A po všem tom naparování zahřeje, když Orion na konci tracku přes autotune mumlá: „Víš, už dlouho sem ti chtěl říct, že mi dlužíš hodně peněz, zn zn, ná na na ná.“

Za zmínku stojí, že mezi hosty chybí Indy i LA4. A je tak možné, že bratři v rytmu šetří materiál na nové album. DJ Wich na své novince místy naráží na lyrickou zacyklenost svých kolegů, zároveň ale nabízí celkem solidní přehled o kondici (určité části) československé rapové scény. A je třeba dodat, že Wich jim poskytl solidní soundtrack. Dokáže napsat kopavý beat, melancholické melodie i minimalistický track, vrací se k funky samplům.

Nepouští se do experimentů, na prostoru osmnácti tracků ale nezůstává stejný. Wich už dlouho neudává trendy tuzemského hip hopu, zanechal na něm ale nesmazatelný dotek a tím je nové album prostoupené.