Den D

Vylodit se a přežít. Den D ožívá na unikátních barevných fotografiích

U příležitosti Dne válečných veteránů jsme se rozhodli vzdát poctu všem účastníkům Dne D. Krátké video a doprovodné fotoalbum shrnují dech beroucí černobílé i nově kolorované fotografie z června 1944. Rozhodující událost II. světové války se ke svým přirozeným barvám vrací po dlouhých 75 letech.

11. listopad 2019 11:38:49

Nalodit se společně se stovkami tisíc dalších. Prorážet vlny ve vyloďovacím kontejneru, trpět mořskou nemocí a neustále zvracet. Potlačovat nervozitu a třas, nevnímat dusno a vyčerpání. Snažit se přemýšlet o krásných věcech. Usmívat se, bavit se. A pak se nechat zasypat sprchou kulek. Rychle vyrazit a skočit do vln. Hrnout se k pláží, najít úkryt. Neutopit se, nenechat se zastřelit. Přežít.

Tenhle nápad jsem nosil v hlavě už delší dobu. Subjektivně zvolit několik mimořádných fotografií spjatých s invazí spojeneckých vojsk na plážích v Normandii v červnu 1944 a něco s nimi podniknout. Dát jim prostor, hudební podkres, nechat je vyniknout, mocně působit zas a znovu na kohokoliv, kdo má zájem o historii a konflikty a události, které měnily svět.


1944 from Ondřej Čížek on Vimeo.

Naprosto klíčovou inspirací nám byl dokumentární film režiséra Petera Jacksona s názvem They Shall Not Grow Old (v češtině Nikdy nezestárnou). Tvůrce filmové trilogie Pán prstenů i úchvatného remaku King Konga se rozhodl zavzpomínat na svého dědečka sloužícího v první světové, a tak se svým týmem oprášil víc než sto let staré záběry ze zákopové války, opatřil je barvou a zvukem a přidal k tomu výběr z tisíců hodin audionahrávek z rozhovorů s veterány.

Výsledkem se stal neodiskutovatelný triumf v oblasti moderních technologií a způsobu, jakým dnes lze nahlížet na (ne)dávnou historii. Dechberoucí záležitost, která oživuje vzpomínky a nenásilně stvrzuje poselství o tom, že některé věci prostě nesmíme opakovat.

Nedělám si iluze, že by náš dvouminutový kraťas 1944 (včetně doprovodného fotoalba s nepoužítými fotografiemi), který jsme spáchali společně s Markem Čermákem, měl sílu Jacksonova, obsahově a řemeslně brilantního počinu, naší ambicí bylo spíš dále rozšířit jeho odkaz, kráčet po svých v jeho stopách a kreativně upozornit na fakt, že naše nečernobílá historie skýtá stále strašně moc nadčasových překvapení.

Chtěli jsme se na největší invazi našich dějin podívat trochu jinak, s určitou melancholií, zároveň fascinováni nově nabitými barvami, díky nimž nám i vám ústřední protagonisté ožívají před očima. Najednou nejste ve společnosti starých zapomenutých duchů ze starých fotek, ale zranitelných a citlivých lidí z masa, krve a kostí. Ve společnosti usměvavých, mladších i starších chlapců a chlapů směřujících vstříc válečnému infernu. Čest jejich památce.

P.S.: Samotné fotografie pochází od Getty Images, obarvením některých snímků proslula výtečná Marina Amaral, jedním z nich také Jared Enos. Hudební podkres videa, úvodní část skladby End Titles od Hanse Zimmera, jsme si zase vypůjčili ze soundtracku k filmu Dunkirk z roku 2017. Kompletní fotogalerii v nejvyšším rozlišení najdete zde.