Bartoníček v Jam&Co: Nechybí Buddha ani pozlacený český samorost
Série váz s uranem vyzdobených díky Chladininho obrazcům, pozlacený samorost u meditujícího Buddhy a plátna Josefe Leislera, které pomaloval prach. To jsou ve zkratce některé z děl, které pražský umělec a galerista Prokop Bartoníček zapůjčil vršovické Jam&Co.
Ve vršovické Jam&Co představuje pražský umělec a majitel galerie Ex Post Prokop Bartoníček soubor svých nových děl. Šestatřicetiletý Bartoníček, absolvent VŠUP a někdejší člen Ztohoven, patří do mladé generace současných umělců, kteří se nebojí využívat poslední technologie jako přirozenou formu svého vyjádření. Tak tomu bylo třeba v jeho mezinárodně oceňované instalaci “Jller”, kterou vytvořil s berlínským kolegou Benjaminem Mausem. Robotický stroj o rozměrech 4 × 2 metry přerovnával a organizoval kamínky ze dna německé řeky Iller do různých seskupení podle jejich věku a z jejich chaotického rozmístění se tak rodila nová organizovaná struktura.
Tentokrát se ale od moderních technologií, alespoň v části provedení výsledného díla, vrátil svým způsobem k tradiční výrobě – sklářství. I když to samozřejmě u něj neplatí zcela. Desetikusová série skleněných váz Resonance jsou totiž zdobena jeho vlastní technikou – vzory z tzv. Chladiniho obrazců. Ty vznikají na tenké vibrující desce pokryté jemným pískem či podobným materiálem. Jejich tvar a podoba je určován nejen velikostí desky, ale také frekvencí a vibracemi.
„V případě Resonance jsme rozvibrovali pevnou desku pokrytou skleněným různobarevným prachem pomocí zvuku. Drobné částečky se nahromadí vždy na místech, kde se deska nechvěje a vytváří tak obrazce. Tyto struktury přenáším na kovové pláty, které jsou zahřívány tak, aby se skelný pudr dobře nalepoval na hutní sklo. To následně skláři foukáním tvarují do připravených forem. Některé kusy byly vyrobeny z unikátního uranového skla, které má dnes již věhlasné světelné vlastnosti. Dokáže se pod ultra-fialovým zářením změnit k nepoznání,“ popisuje Prokop Bartoníček unikátní technologii výroby svých váz.
Další částí jeho komorní a site-specific expozice v česko-asijské fusion restauraci jsou našepsovaná plátna, které dostal darem z pozůstalosti pražského umělce Josefa Leislera. „Dlouho jsem kolem nich chodil s pokorou a po čase jsem našel odvahu s nimi pracovat,“ vysvětluje genezi jejich dalšího osudu Bartoníček. Z pláten částečně smýval prach a utvářel tak nové překvapivé kompozice.
Umělec bral v potaz i svérázný design místa. V zadním salonku vyzdobeném asijskými lampiony tak návštěvníci najdou i jeho sítotisky které vznikly příležitosti ocenění japonským ministrem kultury, vědy a technologie. A v restauraci je k vidění také jedna umělecká fusion perlička vyrobená přímo tomuto místu na míru.
„Říkal jsem si, že v restauraci, kde podávají čínské knedlíčky s koprovou omáčkou musí být i česko-asijský, respektive asian-fusion artefakt. Na internetu jsem koupil samorost od jedné důchodkyně ze Zahradního města, a tak jak tomu bývalo se samorosty v mnoha putykách po celé naší zemi, umístil jsem ho na ústřední místo podniku. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že jsem ho nechal pozlatit 24 karátovým zlatem,“ dodává Prokop Bartoníček.
Zlatý český samorost najdou návštěvníci na prominentním místě vedle sošky Buddhy a asijské mávající kočky.
