Kontroverzní Jeremy Clarkson v nové knize nikoho nešetří. Ani sebe
Úspěšný a populární britský novinář Jeremy Clarkson je známý hlavně jako tvůrce pořadu Top Gear. Kromě televize se věnuje i psaní a nedávno mu vyšla nejnovější kniha sloupků, které píše pro nedělní Timesy. Do koho se v ní pustil?
Knížka se jmenuje Necháte mě domluvit? a názvem přesně vystihuje Clarksonův styl psaní. Je věcný, trefný, zábavný, od první do poslední věty míří rovnou k pointě a hlavně si do ničeho nenechá kecat. Vlastně nechá. Od svého právníka.
Clarkson nikoho nešetří. Pálí ostrýma do politiků, médií, kolegů, snaživců z talentových soutěží i upocených hekalů z fitness center. Samozřejmě popichuje i všemožné výrobce automobilů, částo přirovnává situace ke konkrétním značkám vozidel a sedí to jako prdel na hrnec. Jeremy Clarkson zkrátka potvrzuje (ve které předchozí knize to nedělal?) pověst sebestředného prudiče, který to o sobě ví a nebojí se to použít.
Zároveň ale dává rány padni komu padni a sobě nakládá nejvíc. Nemá problém se shodit prakticky v každém sloupku a sám sebe vykresluje jako stárnoucího impotentního notora, který sotva si obuje tenisky a pokusí se rozeběhnout, už se kácí k zemi. Kniha necháte mě domluvit? obsahuje články z doby, kdy se v Clarksonově životě děly dvě zásadní věci.
Zaprvé osobní rovina: skončil v Top Gearu a hodně situaci reflektuje z pozice někoho, kdo přišel o práci a najednou se příšerně nudí. Vrací se k tomu často a brzy s tím začne být trochu otravný, ale aspoň se na nic nevymlouvá. A zadruhé dost rázně glosuje uprchlickou krizi spolu s brexitem, což kráčelo diskuzemi v Británií ruku v ruce. Vnímá chyby, ale dokáže je odpouštět, pokud nad nimi cítí dlouhodobější smysl. Což v případě takového detailisty vlastně může překvapit.
Jeremy Clarkson je ale hlavně – a to by se mělo zmiňovat pokaždé, když na jeho názory a texty přijde řeč – po celou dobu neuvěřitelně vtipný. První tucet stránek jsem přečetl v metru cestou domů a rozchechtal jsem se nahlas třikrát, to je skóre, které nezvládl ani John Cleese se svou skvělou autobiografií No, nic… Mimochodem, do současného stavu britského humoru se strefuje Clarkson taky. Přesně a bazukou.
Smutné je, že v tomto případě, kdy volá po návratu humoru do britských novin i televizního vysílání, protože to, co tam je dnes, je šedivá uniformní břečka dělaná tak, aby nedejbože nikoho neurazila, hovoří Clarkson i za Čechy. Často slýchám nářky, že něco jako Česká soda by dnes už neprošlo a raději se smějeme u Partičky. Možná se budete divit, ale Jeremyho Clarksona trápí úplně stejný problém. S tím, že na rozdíl ode mě o tom umí napsat supervtipný článek.