Daniel Korta: Považuju se za řemeslníka, ne umělce
V pravidelné sérii #BLAF na sadu rychlých otázek tentokrát odpovídal ilustrátor Daniel Korta aka Danchez.
Analog nebo digital?
Digitál z 99,9 %.
Štětec nebo stylus?
Myš a klávesnice.
Fixa nebo tužka?
Myš… Normální optická za 90 korun.
Papír nebo grafický tablet?
Monitor.
Skicák nebo halda papírů?
Stromy.
Photoshop nebo Illustrator?
Obojí má svoje použití, každý na jinou věc ale vzájemně se doplňují. Nemám preference, ale víc asi používám Illustrator. Byl bych radši kdyby se Adobe víc soustředilo na lepší výkon, zvlášt u Illustratoru, který mi přijde čím dál pomalejší… a taky má mizerný antialiasing.
Freelancer nebo zaměstnanec?
Tak trochu obojí. Full freelance mi moc nevyhovuje. Jednak se ze mě stává zombie (dělám přes noc, přes den spím) a taky jako freelancer polovinu času řešíš peníze, nemáš jistotu stálého příjmu, a blbě se dělí osobní a pracovní čas.
Jak bys pojmenoval svůj style tvorby?
„Style“ asi nemám. Ale mám hodně široký záběr. Od grafického designu, motion designu, přes 3Dčko až po programování, do kterého taky občas fušuju. Baví mě to střídat.
Kde je tvoje pracovní místo?
Sedím u DRAWců. Asi bych mohl dělat odkudkoliv. Ale jak se znám, byl bych asociálně pořád doma, přes den spal a v noci makal.
Jak odpočíváš?
Jelikož hodně pracuju hlavou, tak si dobře odpočinu u sportu. Vypnu mozek, unavím tělo. Pravidelně chodíme s partou hrát volejbal, občas sednu na kolo, v zimě zsd snowboard. A taky se věnuju muzice, konkrétně produkci elektronické hudby. Nějaké tracky mi vyšly u českého labelu Kiosek (pod jménem DNCH). Občas DJing.
První práce?
Promo video pro střední školu, kterou jsem studoval.
Projekt, který se hodně nepovedl?
Tak většinou tendry dopadají špatně. Mám tendenci do toho investovat spoustu práce a málokdy to vyjde. Například logo pro Pražskou zoo, nebo nedávno kronika k 50 letům Metrostavu. Samozřejmě mám za sebou pár průšvihů, kdy jsem poslal do tisku něco s chybou. To mě naučilo, že než jdou finální data do tisku, musí vše podepsat klient, dřív než se vytiskne pět tisíc letáků s hrubkou.
Projekt, který tě hodně naučil a jsi na něj pyšný?
Asi promo videa pro Colours of Ostrava. Letos už jsem dělal třetí ročník. Je to vždy strašně stresu a jak už to dělám po několikáté, tak mi často trvá přijít s něčím novým a zároveň realizovatelným. Ale klient je super a zatím byl vždy spokojený. Musím zaklepat!
Kde hledáš inspiraci?
Internet. Hlavně Pinterest, Dribbble, Behance, Instagram… Když člověk sleduje jenom lidi z oboru a vyhýbá se influencerům a podobným zhovadilostem, tak je to docela fajn zdroj inspirace. Asi zajímavější odpověď by byla, že inspiraci hledám v lese, nebo na horách, ale ať mám obojí rád, inspiraci tam najít nedokážu. Spíš energii.
Co posloucháš, když pracuješ?
Všechno možný, naposledy jsem si ulítával na Tool. Teď mám zase období progressive psytrancu. Je to energické, má to drive a dobře se u toho pracuje. A taky podcasty a často jenom ticho.
Kdy nastala chvilka, kdy sis řekl, že se tímhle budeš živit?
Kdysi dávno, to bylo možná ještě na základce. V ABC byla soutěž o snowboard, který jsem vždycky chtěl. Vyhrál jsem třetí cenu, což byla nějaká čepice, ale hlavně mě přidali na seznam lidí, kterým posílali každý rok tištěné katalogy Burton. Ty kromě super snowboardových fotek obsahovaly skvělé designy samotných snowboardů. Super vysázené katalogy – docela mě mrzí, že jsem si je nikam neschovával. Posílat je přestali až někdy kolem roku 2010, tak bych měl super sbírku, kdybych nebyl takový bordelář!
První věc kterou ráno uděláš?
Francouzská snídaně – kafe a cígo. Nedoporučuju.
Poslední věc kterou v noci uděláš?
Vyčistím si zuby. Doporučuju.
Jméno finálního souboru?
Na to nemám vtipnou odpověď. Normálně čísluju varianty a ukládám do složky „out“.
Ilustrátor, komiks, film, výstava nebo něco jiného, co tě v poslední době zaujalo?
Raoul Marks a Patrick Clair. Designují hlavně titulky k filmům a seriálům (West World, True Detective, American Gods, The Terror). Rozhodně jedna z věcí, co bych si rád sám vyzkoušel.
Ilustrátor, komiks, nebo něco, co je pro tebe naprosto zásadní?
Jeden konkrétní asi není. Na konci devadesátek jsem ale hrozně žral a sjížděl na dialup internetu tyhle designery: Bradley G Munkovitz (GMUNK), Michael Cina (true is true/wwft), Jens Karlsson (chapter3.net), K10K, Joost Korngold (Renascent.nl), James Widegren, Nathan Flood, Steven De Loenen (www.stoav.be). Z klasických designérů například Michael Bierut nebo Josef Müller-Brockmann a jeho pro mě zásadní kniha Grid Systems in Graphic Design.
Jak sám sebe zlepšuješ a posouváš dál?
Učím se nové softwary a techniky. Nedávno jsem si začal hrát se SideFX Houdini, chvilku mi trvalo se do toho dostat. Má dost „programátorský“ přístup k věci, ale už to nějak cvaklo a docela se v něm orientuju. Taky pomáhá, že v dnešní době jsou dostupné tutoriály. To je vlastně taková moje úchylka, sjíždím tutoriály na všechno. Třeba i na kování mečů, řemesla mě hodně baví, sám sebe taky považuju za řemeslníka, ne umělce.
Tetování máš?
Ne, měl bych problém se pro nějaký „design“ rozhodnout a žít s ním pak celý zbytek života. Navíc při mém štěstí bych ještě dostal otravu krve hehe. Jeden nápad mám, ale nevím jestli ho někdy zrealizuju.
Tvoje forma prokrastinace?
Baví mě počítačové hry, jsem fanda From Software, ze Sekiro jsem byl nadšený, ale po dvojím dohrání už to chce něco nového. A poslední dobou si ulítávám na šachách.
Na čem teď pracuješ?
Zrovna nic zajímavého. Nějaké úpravy na DRAWčím webu. Jo a taky vlastně nový RAW.
