Vikingové, Indiáni anebo Egypťané? V deskovce Hadara jdete proti všem

Hadara je pojatá jako soupeření civilizací o to, čí národ bude na konci nejvyspělejší. Formátem jde o typickou eurohru, což je model, kdy všichni hrají ve vymezeném časovém rozpětí a kdo má na konci nejvíc bodů, vyhrál. Je to jeden z nejrozšířenějších formátů deskovek pro náročnější hráče, který stojí především na přemýšlení, zatímco náhoda hraje velmi malou roli a většinou se obejdete i bez kostek, což platí i pro Hadaru. 


Všechny civilizace si postupně vylepšují čtyři pilíře: ekonomiku, vojenství, kulturu a zemědělství. Platí, že čím vyspělejší pilíř máte, tím větší výhody (a na konci vítězné body) získáte. Silný vojenský národ může snadno zabírat kolonie, kulturně vyspělý zase vytváří umělecká díla. Zároveň není možné soustředit se jen na jeden aspekt, vše musí být v rovnováze. Když budete mít zaostalé zemědělství, nedokážete uživit své obyvatele a tím pádem ani vojsko. Například. 


K vylepšování dochází vybíráním karet, které si hráči střídavě tahají. Víte dopředu, co která karta umí a když budete potřebovat například trochu posílit ekonomiku, vyhlídnete si v hromádce karet trhovce a budete doufat, že si ho nevybere soupeř před vámi. Jakmile se dolíže balíček, končí první věk. Jakmile skončí třetí věk, končí celá hra. Toť vše. 


Jak postupuje čas, postupují samozřejmě možnosti civilizací. Zatímco v prvním věku můžete pořizovat leda tak dvoukoláky se senem, ve třetím už stavíte bankovní domy. Zároveň je ale stále těžší pořizovat si výše zmíněné výhody, zatímco v prvním věku vám ke kolonizaci území stačí pár vojáků, později už si se stejným počtem neškrtnete. Hadara je tak především o neustálém přemýšlení nad tím, čeho momentálně chcete dosáhnout a jak toho docílit. Neupínáte se k cíli zbytečně dlouho, sotva získáte pod nadvládu kolonii, začnete přemýšlet nad tím, že následujících pár kol potřebujete hlavně vydělávat zlaťáky.

Zmiňuji to záměrně, protože díky tomu je Hadara právě svižná jako málokterá podobná deskovka na trhu. Furt se něco děje, furt zaměstnáváte hlavu, střídavé lízání karet zabere pár vteřin, takže se hraje prakticky bez prostojů, těch prokletých zdržení her, kdy se někdo z hráčů zamyslí a ostatní čekají, než odehraje kolo.


Pár nedostatků se najde. Při první hře jsme bojovali s trochu kostrbatě napsanými pravidly, která jsou sice stručná, ale občas jsme museli hledat smysl mezi řádky. A taky by neškodilo, kdyby se od sebe jednotlivé civilizace víc odlišovaly, k čemu mi je, jestli hraju za vikingy nebo Egypťany, když mezi nimi není žádný rozdíl? 


To nic nemění na tom, že je Hadara opravdu zábavná deskovka. Moje parta, se kterou hraju, už jsou hodně pokročilí hráči a všichni jsme tak trochu nedůvěřivě na začátku přemýšleli, co nás má bavit na hře, kde dokolečka taháme karty. Nedejte na první dojem. Hadara je hra promyšlená s vyladěnými a dobře se doplňujícími mechanikami, takže jsme se do ní velmi rychle dostali a díky svižnému tempu nám to uteklo jako nic. Samozřejmě, není to deskovka, nad kterou budete trávit celé večery a prožívat velkolepé příběhy. Ale na odreagování teď někam na zahrádku k pivu je to vynikající!