Triumf britského rapu. Stormzy si ukradnul legendární Glastonbury pro sebe

Už od čtvrtka se po areálu šuškalo, že vystoupení pětadvacetiletého rappera z jiholondýnského Croydonu bude vůbec nejdražším v historii Glastonbury. Jenže když Stormzy páteční noci spustil úvodní Know Me From, moc tomu nenasvědčovalo. Stál sám uprostřed velkého pódia ikonické Pyramid Stage, na sobě měl černou vestu s motivem britké vlajky a z klece vysoko nad ním ho jistil DJ. „Ještě jsem ani nezačal, to vám slibuju,“ zahřímal rapper po třetím tracku First Things First a další minuty ukázaly, že to nebylo jen nabubřelé plkání do větru. Ten na rozpálených loukách Worthy Farm stejně celý den chyběl.

Stačilo scénu na pár vteřin kompletně zhasnout a proměnila se v prostor téměř gospelových rozměrů. Ke Stormzymu se přidal excelentí sbor i živá kapela a každé další číslo bylo promyšlené do nejmenšího detailu. Ke strojenosti měla show přitom daleko. Tak daleko jako je to z jednoho konce areálu Glastonbury na druhý. Ten se nám zatím nepodařilo projít celý a začínáme pochybovat, zda je to vůbec možné.

No words.

What a moment. @Stormzy #Glastonbury2019 pic.twitter.com/f9TZPa7pWE

— BBC Radio 2 (@BBCRadio2) 28. června 2019

Při komorní Blinded by Your Grace pt. 1 rappera na varhany doprovázel Chris Martin z Coldplay, jindy se kolem Stormzyho proháněly děti na kolech, načež si celou show pro sebe ukradla asi sedmiletá a nekompromisní tanečnice. Když si Stormzy postěžoval, že jeho parťák Ed Sheeran nemohl na Glasto dorazit kvůli koncertním závazkům na druhé straně planety, v rámci bromance předvedl svou verzi Shape of You. Kromě globálních hitů došlo překvapivě i na balet – krátké číslo působivě upozornilo na fakt, že se pro baletní tanečníky konečně vyrábí balerýny i v tmavších pleťových odstínech a už si je nemusí černit šmírou. Politka je Stormzyho přirozeným jazykem. Loni se hlasitě domáhal spravedlnosti pro oběti tragického požáru věžáku Grenfell, nyní spolu se stotisícovým davem poslal jasný vzkaz Borisu Johnosonovi, který pravděpodobně usedne do premiérského křesla Velké Británie. „Fuck Boris,“ řvalo Glastonbury při hitu Vossi Bop.

Stormyzmu se povedlo původně podzemní a klubový žánr adaptovat na největší světová podia, aniž by jakkoliv ustoupil z autenticity. Využil k tomu přitom tradice gospelu a soulu, z něhož rap, hip hop a potažmo i grime, čerpá identitu a historickou zkušenost černošké diaspory v západním světě. Kromě perfektně vystavené show Stormzy ukázal i velkou dávku pokory. Nad velikostí a reakcemu publika se občas dojímal až příliš, ten večer v jeho kariéře ale opravdu znamená zásadní zlom. A fenomenální úspěch.

Mohlo by se zdát, že mladý rapper nebude mít dva roky po vydání debutu Gang Sings & Prayers dost kvalitního materiálu na headliner slot nejslavnějšího festivalu planety. Opak je pravdou a jeho vystoupení rezonuje nejen médii – ještě dnes ráno bylo hlavním tématem rozespalých rozhovorů v Glastonbury a pamětníci Stormzyho bez mrknutí oka přirovnávají k Rolling Stones v nejlepších letech. Britský rap míří ke hvězdám a tohle je pravděpodobně jen začátek.

Článek vzniknul ve spolupráci s hudebním magazínem Headliner.