Když Srdce temnoty bije ve vesmíru. Sci-fi Ad Astra má bombastický první trailer

Astronaut Roy McBride (Brad Pitt) se vydává na dlouhou pouť vstříc modrému přízraku jménem Neptun. Na ledovou planetu se kdysi vydal i jeho otec (Tommy Lee Jones), aby zde odhalil tajemství existence naší i té mimozemské. Kontakt s ním se ale přerušil a celá expedice zmizela beze stop. Je na synovi, aby zjistil, proč se otcův sen proměnil v noční můru. A co konkrétně to má společného s aktuální hrozbou pro celou Sluneční soustavu.

“Příběh otce a syna je obzvlášť pro západní kulturu jedním ze zásadních témat. Mým záměrem bylo najít novou cestu, jak ho vyprávět,” prozrazuje pro Hollywood Reporter režisér James Gray, čtyřikrát nominovaný na Zlatou palmu v Cannes. Scénář k velmi dlouho plánované a již několikrát odložené sci-fi Ad Astra napsal společně s kolegou Ethanem Grossem.

Vesmír v jeho podání má být drsným nepřátelským prostředím, čemuž prý bude odpovídat i průběh cesty hlavního hrdiny. “Jde mi o co nejrealističtější pojetí cestování vesmírem, jakého lze ve filmu dosáhnout. V tomto ohledu to skutečně bude jako Srdce temnoty, tentokrát ovšem o cestě na úplný okraj naší Sluneční soustavy,” přibližuje Gray. Za kamerou při tom stojí brilantní Hoyte van Hoytema, jenž se na syrovém dobývání kosmu podílel už při Nolanově Interstellaru. Cestu s cílem najít otce a možná i sebe sama pak zhudebňuje Max Richter, mj. autor famózní skladby On the Nature of Daylight, která otevírá i uzavírá nadpozemský Arrival režiséra Denise Villeneuvea.

Ještě nedávno se zdálo, že kampaň k filmu je teprve na samém počátku, finální úder má ale o to větší intenzitu. V první řadě je tu mrazivý plakát čerpající z maximalistického minimalismu stejným způsobem jako např. Cuarónova oscarová Gravity (tehdy za vizuálem stála agentura The Refinery, v případě Ad Astra jsou to zavedení WORKS ADV). Styl v jeho případě tvoří glitchující astronaut uprostřed kosmické temnoty a lehce seříznuté písmeno R, které dle všeho odkazuje na úvodní titulkovou sekvenci Aliena (1979). No a potom trailer. Žádný několikavteřinový sneak peek, žádný minutový teaser, rovnou dvouapůlminutový trailer. Výbušný, zadumaný, celkově možná až příliš bombastický. Vůbec nekomunikuje s plakátem, který naopak působí spíš jako promo komorního hororu nežli příběhu o záchraně otce a světa. V tomto ohledu jakoby z traileru čišela poněkud urputná snaha vytvořit emotivně rozmáchlou akční jízdu, byť výsledek samotný má být podle jeho tvůrce spíš pozvolna vtahující, myšlenkově ambiciózní záležitostí.

Doporučuji si všímat úvodního záběru s elegantní architekturou i veškerých atmosfér odkazujících jak k Apocalypse Now (výprava za šílenstvím, detaily tváří promlouvajících uprostřed temnoty), tak k A Space Odyssey (např. Pitt v rudě nasvícené chodbě). Stěžejním WTF momentem nakonec ovšem zůstává zběsilá honička lunárních roverů, která nepostrádá styl money shotu z Moonrakera, bondovské odpovědi na Star Wars v samém závěru 70. let minulého století. Ať už vám to přijde (ne)snesitelně cool anebo jako dotek sci-fi braku, berte na vědomí, že Gray od začátku točí (na zvolený žánr a ambice) s velmi skromným rozpočtem čítajícím 50 milionu dolarů. Blyštivá reklama je věc jedna, filmová realita věc druhá, na druhou stranu zveřejněná upoutávka hlásí dobrou zprávu pro celé divácké spektrum – totiž, že Gray s Pittem i za málo peněz umí dělat opravdu velký intergalaktický bordel.

Nemalá očekávání Ad Astra vzbuzuje také díky Grayově předešlému počinu. The Lost City of Z (2016) zůstává nedoceněným diamantem, uměleckou adaptací skutečného příběhu britského geografického průzkumníka Percyho Fawcetta, v němž počátkem 20. století narůstá obsese nalezením mýtického města Z hluboko v nitru amazonského pralesa.

Grayovi se pomalé historické dobrodružství podařilo obohatit o existenciální rovinu, kdy Z neznamená jenom hledání ztracené civilizace, ale také nadějný opěrný bod uprostřed (duševní i zeměpisné) prázdnoty. Únik z upjaté “civilizované” společnosti i místo klidu a souznění, kde se smrt chápe pouze jako další level života. Film s velkou duší a nádherným závěrem, při němž se Percy v roce 1925 vydává do Amazonie naposledy, tentokrát ve společnosti svého vlastního syna. Jedny z posledních slov týkajících se jejich vztahu jsou vyřčena v pomalé hypnotické sekvenci a velmi úzce souzní také s ústředním claimem na zmiňovaném plakátu k Ad Astra: „Neustále ho uč snít. Stejně jako Buddha učí, že hledání skrytého a pátrání po krásném, je svou vlastní odměnou. A žádám tě, abys tato slova, která jsou tak lehce zapomenutelná, nikdy neopomněl. Dovol mi je ještě naposled zopakovat: „Člověk by se měl vždy snažit dosáhnout až za hranice svých možností. K čemu by jinak bylo nebe?“

Věřím, že Grayova a Pittova výprava Ke hvězdám půjde ve stejných stopách jako Z. Definitivní důkaz místo slibů přijde do kin 20. září 2019.