Kokain? Ne, raději deskovku. Kultovní Narcos rozjeli kartelovou válku obýváků

Takovým prvním ukázkovým příkladem na českém trhu byla Hra o trůny. Jedno sezení trvá hodiny, rozhodně není jen o posouvání figurek podle hozených kostek, ale naopak hráče vybízí k pletichaření, spiklenectví, diplomacii a celkově vás nechá vžít se do role jednoho ze zástupců rodů bojujících o vládu nad Západozemím. Doporučuju hrát v šesti lidech. Výborná zkouška kamarádství. Mimochodem, ještě letos bychom se měli dočkat rozšíření, které mezi soupeřící rody přidá Targaryeny.

Narcos jsou na tom dost podobně. Už dávno tady nejde jen o nějaké ždímání peněz ve formě merche z hračkárny. Tahle hra chce hráče vtáhnout do seriálového světa a dát mu pocit účasti v kolumbijské drogové válce. S trochou imaginace, samozřejmě. Pro suchary tahle deskovka není. 

V jádru Narcos vychází z klasického modelu hry na četníky a zloděje, kterou v roce 1983 popularizovala deskovka Scotland Yard. U nás je známější regionální vykrádačka jménem Fantom staré Prahy. Jeden hráč se chopí role Pablo Escobara aka Patróna, zbylí hráči hrají za konkurenční kartely, kolumbijskou policii a agenty DEA. Společně se snaží pročesávat Kolumbii a Escobara chytit. Když dostanou Patróna za mříže, vyhráli, když Patrón uniká dostatečně dlouho, aby splnil potřebné úkoly nebo si získal přízeň lidu, vyhrál on.

Základní pravidla jsou jednoduchá a známe je z jiných her stejného žánru, ale je to právě ta nadstavba, která činí Narcos unikátními. A je třeba dodat, že tahle hra fakt není pro děti. Budete podplácet politiky, pašovat kokain, vyhrožovat smrtí, unášet lidi. Patrónovi oponenti mají každý své triky, policie a DEA vynikají v pátrání po Escobarovi, Los Pepes a kartel z Cali zase cizopasí na jeho kšeftech. Patrón si tohle samozřejmě nenechá líbit a do války proti soupeřům posílá ozbrojené Sicarios, na farmách staví laboratoře na výrobu kokainu, letadly posílá drogy do světa a čím je bohatší, tím víc se blíží vítězství.

Je to hodně zajímavá desovka. Her na bázi četníků a zloděje už jsem hrál celkem dost, ale žádná nemá takový drive a temnou atmosféru jako Narcos. Díky tomu efektivně vtahuje do seriálového světa a svůj účel coby licencované deskovky pro náročnější hráče tak plní na sto procent. Je otázka, nakolik bude hra atraktivní pro někoho, kdo Narcos neviděl, protože právě to sžití se s postavami a frakcemi známými z televize posouvá hru nad úroveň konkurence. Z reakcí lidí, se kterými jsem Narcos hrál, si ale troufám tvrdit, že neznalost seriálu není výrazně na škodu. I bez toho si totiž můžete doma v obýváku udělat malou kartelovou válku. A to by byla zábava i bez silné licence v zádech.