Jaké to bylo v backstagi s Muse? Takhle to viděl Adam Jánošík z The Atavists
Jelikož byl pražský koncert výkopem evropské části turné Muse, první, co na nás dýchlo, byl chaos a tendence kompletní crew ukázat se v nejlepším světle. Celý prostor za pódiem vypadal jako veletrh vysokozdvižných vozíků a tourbusů kombinovaný se stavbou elektrárny.
To vše se rozplynulo velice rychle. Poté, co nás předali do rukou anglické produkce, se atmosféra hodně uvolnila. Vyfasovali jsme balík backstage passportů všech druhů pro celou posádku a čekali, až nám připraví šatnu. Očekávali jsme klasicky nějaký kutloch se čtyřmi židlemi a osmi vodami bez bublin, ale všechno bylo jinak. Naprosto vřelé chování všech přítomných a ochota odpovídat na jakoukoliv otázku byla samozřejmostí.
K dispozici jsme měli veliký uzamykatelný prostor vybavený gaučem, židlemi, stoly, ledničkou plnou ledu a nápojů od Plzní po nealko, čerstvým ovocem, Wi-Fi, spoustou zásuvek a možností využít catering pro oběd a večeři a to nejen pro kapelu, ale i nejbližší team. Co na tom, že anglická kuchyně nemá žádnou chuť nebo je sladká. Bylo to fajn.
Celá hala byla rozdělena na různé sekce od ambulance, přes šatny, prádelnu (která jela nonstop), produkci až po krejčovskou dílnu. Jediné, co jsme v šatně postrádali, bylo zrcadlo. Zřejmě abychom se nemohli upravit zevnitř ani zvenku. Když k tomu přičtete velkorysé svolení Muse hrát 45 minut a možnost využít led obrazovku pro nápis kapely, celá akce nám dávala pocit, že nejsme úplný póvl, jak tomu většinou bývá, ale že si supportu váží.
Nemít v kapele frontmana, který dokáže udělat chaos i v jednom páru bot, byla by v backstagi úplně klidná atmosféra. Ale to už k Atavists prostě patří. Zážitek i celkový dojem byl na jedničku.
