Slap! Slamák a kytary slušely Yelawolfovi víc. Synťáky jsou odvar

Alabamský rapper na své páté řadové desce vyplivl stéblo trávy z koutku úst, vytáhl paty z maloměsta a z vyprahlého jihu zamířil do městských klubů, v nichž hrají současné syntetické basy a strojově přesné údery hi-haty. Škoda.

Pá 17. květen 2019 10:55 +0200

Jako by si Yelawolf konečně našel své místo na hudební mapě, teď ji ale zmuchlal a zahodil. Hudební průmysl si s ním nikdy nevěděl moc rady. Zaujal jako talentovaný rapper s vysokou kadencí slov, spolupracoval s kde kým od Tima Armstronga po Eda Sheerana, v roce 2011 se podpisem smlouvy s Shady Records stal chráněncem Eminema. Aktuální album Trunk Muzik III je ale jeho posledním, které na detroitské značce vyjde. Yelawolf hodlá vydávat už jen na svém labelu Slumamerican, což je mimo jiné i termín, kterým popisuje svou hudební produkci. Po několika EP, mixtapech a úspěchu druhého alba Radioactive se totiž v roce 2015 rozhodl vykročit vlastním směrem a na albu Love Story nápaditě zkřížil a rap, rock, elektroniku i zemité melodie jižanského country.

Hra na bílého a rapujícího rednecka byla bizarní, ale vlastně zábavná. Yelawolf se v písních hrdě hlásil k jižanským kořenům a zároveň mluvil jazykem lidí, kteří tam ještě před několika desítkami let kvůli barvě své kůže běžně viseli po stromech. Sám rapper se v tom paradoxu občas zamotal, nejvýrazněji, když se hlasitě zastal jižanské zástavy v době, kdy většina jižních státu začala odkaz konfederační vlajky přehodnocovat kvůli odkazu rasismu. Svůj názor nakonec změnil i Yelawolf.

V době kolem alba Love Story měl nakročeno k tomu, aby mohl své oře parkovat ve stáji s těmi nejlepšími jezdci. Album debutovalo na třetím místě amerického žebříčku, po celém světě ho vítaly vyprodané koncerty, jenže pak se něco stalo. Na předloňském albu Trial by Fire zněl smutně a vyčerpaně. Dřívější živelnost i jižanské slunce zastínila temnota nočních heren na odpočívadle uprostřed pouště. Yelawolf se v písních zpovídal z problémů s alkoholem, nepovedené snahy o založení rodiny, rezonovalo také téma ne příliš šťastného dětství. A přestože se tváří, že se nic nestalo, a pořád je to ten ostřílený kovboj nového tisíciletí, nelze se ale ubránit dojmu, ze lesk na jeho prstenech zašel.

Na aktuální desce odhodil širák v dál a sním i jižanskou identitu a melodičnost, jíž proléval svá poslední dvě alba. Lahve alkoholu ale v baru zůstaly, spolu s novinkou mimochodem uvedl na trh vlastní značku Creek Water Whiskey. Už názvem alba Trunk Muzik III se vrací na začátek své kariéry, právě EP Trunk Muzik ho v roce 2010 představilo širšímu publiku. Už žádná akustická kytara ani banjo, jen strojové údery automatického bubeníka a bublavá basa, jíž známe ze současné produkce. Na rozdíl od smutných rapperů, jimž úzkost postavená na odiv vynesla nemalou popularitu, Yelawolf je pořád spíš nabroušený a štěkavý, slzička samozřejmě ale občas ukápne. Jindy nepřeslechnutelný rapper na albu zapadá mezi svými hosty a tradičnější produkcí se jen přiblížil k tomu, co dělají všichni kolem. Možná je načase zase osedlat koníka.

Článek přinášíme ve spolupráci s hudebním magazínem Headliner.