The Rocket Dogz: Typy smrtek zná spíš Kato. My hrajeme rokenrol

Klip The Rocket Dogz je jednoduchá, čistá práce. „Jestli tě zajímá, kdo se rozhodl tančit s kosou mezi svíčkama navlečenej v ultra hořlavám hábitu, tak to jsem byl já,“ říká o něm Woody.

Jaká je story za písničkou Cemetery Walls?
Asi je to brutální klišé, ale tenhle song je o smrti. Sice to zní jako depka, ale vlastně to stojí na dost pozitivní myšlence. Je totiž jedno jestli jsi zrovna vstal, nebo jdeš akorát chrápat, jestli paříš v baru nebo trůníš na míse, ať děláš cokoliv, pomalu umíráš, až to jednou dotáhneš ke zdárnýmu konci.
Pointou celý věci je fakt, že se smrti nemusíš bát, protože se jí nevyhneš a za hřbitovní zdí se jednoho dne potkáme úplně všichni. A to je vlastně asi jediná jistota kterou v životě máš.

Proč jste se rozhodli ji nahrát znovu akusticky?
Při psaní poslední desky jsme v rámci tvůrčího procesu pár těch válů alespoň částečně otextovali v češtině. Něco byla fakt hloupost pro pobavení a něco sedlo naprosto přesně. To byl právě případ Cemetery Walls, kdy to v překladu daleko víc evokovalo klasickou táborovku k ohni. Stačilo jen zvolnit tempo. Když jsme pak dávali do kupy akustickej set, vzali jsme to volný tempo a tenhle song byl hotovej jako první. Bavil nás tak moc, že jsme se rozhodli ho zvěčnit.

Čtenáři Bigg Maggu vás můžou znát i ze společných koncertů s 518. Jak k vaší spolupráci došlo a dospěla už vrcholu nebo bude něco dál?
Tahle story je docela dlouhá, takže to dost osekám. Zkrátka mi v lednu 2015 zvoní telefon a na druhý straně se ozve: zdar tady Vladimir 518, pojďte udělat specialní společnej set na mejdan co se koná na konci měsíce. Nejsme poserové a jestli nás něco baví, tak je to bourání žánrovejch hranic. Posloucháme nepřeberný množství různejch věcí, včetně rapu. Nešlo říct ne a dodnes jsme rádi že se to stalo. Původně jsme čekali, že z toho bude prostě rokenrol s rapem, jenže nakonec to dostalo daleko víc metalovej nádech. Těch akcí bylo ve finále víc a vždycky to mělo boží atmosféru. Normálně se ti nestane, že by ti pod stagí pařili pankáči smíchaný s lidma z rapový scény, všichni plujou sálem, pijou spolu na baru a nikdo se nehrotí .
Po dvou letech jsme si řekli, že už je čas to nechat trochu dejchat aby si tahle kolaborace udržela určitej punc jedinečnosti. Shodou náhod nás právě teď po tý dvouletý pauze čeká společná show, která se uskuteční 22. června v rámci letošní Tattoo Convention. Pojďme se tam vidět!

Na koncertech hrajete i Ivana Hlase. Nechystáte se podlehnout trendu a přehodit to v dalších písničkách do češtiny?
Jak jsem říkal, v rámci příprav desky jsme si s tím hráli a je klidně možný, že někdy v budoucnu vyleze song v rodným jazyce. Ale rozhodně neplánujeme přejít komplet do češtiny. No a s tím Ivanem Hlasem je to tak, že jsme v rámci akustickýho setu zahráli ze srandy legendární flák Jednou mi fotr povídá z muzikálu Šakalí léta. Každej z nás zná ten soundtrack od začátku do konce, brutálně to milujeme a zkrátka nám to nedalo. V běžným, jak já říkám „tvrdým“, setu tohle nehledej. Tímto bych za Dogz rád pozdravil pana Hlase a pana Pilaře a poděkoval jim za skvělý dětství s těmahle písněma.

Kdo je, sakra, ta smrtka v klipu? A pro koho si přišla?
Jestli chceš znát typy smrtek, Kato z Prago Union ti řekne víc. Pro nás je smrtka jenom jedna, kdybych ti řek pro koho si přišla, musel bych tě zabit. Pak bys věděl. Jestli tě zajímá, kdo se rozhodl tančit s kosou mezi svíčkami navlečenej v ultra hořlaýym hábitu, tak to jsem byl já.

Co plánujete v nejbližší době?
Dík za otázku, momentálně řešíme další klip a připravujeme se na festivalovou sezonu, která nám začíná hned 1.6. Máme před sebou návrat na největší světovej psychobilly festival ve španělským letovisku Pineda de Mar, plus řadu dalších super akcí u nás i v zahraničí. No a pokud ta paní z klipu zůstane stranou a nebudeme moc líný, možná se i dokopeme do studia.