Slepé uličky automobilového designu
Nevšední tvary, alternativní pohony, či bizarní konstrukční řešení. To vše spojuje automobily, které se většinou nedostaly přes fázi prototypu. Pojďme si připomenout ty nejzajímavější z nich.
Nový seriál Slepé uličky automobilového designu ti představí ty nejpozoruhodnější automobilové projekty, které kdy spatřily světlo světa. Některé předběhly svou dobu karosářsky, jiné experimentovaly s alternativními pohony a další zůstávají dodnes zcela nepochopeny.
Tak či tak se jedná často o zajímavá vozidla, která svou extravagancí fascinují dodnes. V každém dílu tě seznámíme s trojicí z nich.
Ford Gyron
Foto: Jalopnik.com
Myšlenka experimentu s vozem, který nemá čtyři, nýbrž pouze dvě kola, se zrodila mezi konstruktéry automobilky Ford již v polovině padesátých let. Prototyp debutoval na autosalonu v Detroitu roku 1961, kde vzbudil patřičný rozruch.
Jednostopý vůz, za jehož futuristickým designem nestál nikdo jiný, než průmyslový designér Sid Mead, disponoval dvojicí vedle sebe umístěných sedadel a o stabilizaci se staral gyroskop. Řízení Fordu Gyron pak bylo možné za pomoci pomyslné konzole, jež byla umístěna mezi sedadly a regulovala směr a rychlost vozu.
Při rozjíždění či parkování pak asistovala dvojice pomocných koleček, která se při zvýšení rychlosti sama zasouvala do karosérie. Ačkoliv bylo vedení projektu Gyron přesvědčeno o jeho výjimečné aerodynamice, automobilka s jeho výrobou nikdy nepočítala a jednalo se pouze o experimentální vůz. Existence tohoto unikátního stroje však neměla dlouhého trvání. Jediný zhotovený exemplář byl umístěn jako exponát do turistické atrakce Rotunda patřící automobilce Ford. Ta však podlehla rok po premiéře Gyronu požáru, který se stal prototypu osudným.
Buick Century Cruiser
Zůstaňme v USA a přesuňme se k jinému zajímavému projektu od konkurenta Fordu, automobilky General Motors. Její konstruktéři se na přelomu padesátých a šedesátých let zaobírali myšlenkou takřka dokonalého turbínového vozu budoucnosti, což vedlo ke vzniku několika různých prototypů série Firebird.
Buick Century Cruiser, Foto: Car Design News
Z poslední studie Firebird IV vzešel později v roce 1969 koncept Buick Century Cruiser, jenž počítal s autonomním řízením a nespočtem futuristických funkcí na palubě. Kabina vozu byla kompletně prosklena, luxusní interiér nabízel televizi, herní stůl či lednici, ale volant byste zde hledali naprosto marně.
Konstruktéři v době závodů v dobývání vesmíru usilovali o vytvoření vozu budoucnosti a právě Century Cruiser byl jedním z nich. Při jeho vývoji se počítalo s autonomními dálnicemi, kde by se vozy zvládaly řídit samy za pomoci radarových snímačů podél silnice. Stroj zároveň umožňoval vypnout autopilota a přepnout na manuální řízení pomocí joysticků vedle sedadel.
Na palubě nechyběla ani digitální mapa, jakožto předchůdce systémů GPS. Nastupování do čtyřmístného Century Cruiseru pak neobstarávaly dveře, nýbrž kompletně odklápěcí kabina. Tento futuristicky vyhlížející předchůdce dnešních autonomních vozů se však podobně jako Ford Gyron nesetkal se šťastným koncem. Jediný vyrobený exemplář tohoto unikátu byl v průběhu osmdesátých let sešrotován.
Ferrari 512S Modulo
Ferrari 512S Modulo, Foto: Autoweek.com
Nyní se vraťme do Evropy, konkrétně do italského města Cambiano, kde sídlí legendární karosárna Pininfarina. Ta se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let postarala o vznik možná vůbec nejzvláštnějšího Ferrari všech dob. Maranellská automobilka uvedla studii 512S Modulo na ženevském autosalonu roku 1970 a jen těžko mohla otevřít novou dekádu lépe.
Vůz, jehož vzhled má na svědomí desígnér a stylista Paolo Martin, byl osazen pětilitrovým vidlicovým dvanáctiválcem a jeho karosérie byla inspirována filmem 2001: Vesmírná Odysea. Kosmická loď na čtyřech kolech dodnes poutá pozornost zejména svým klínovitým tvarem, bohatě prosklenými boky a koly vyčnívajícími z blatníků karosérie.
Nastupování do vozu pak, stejně jako v případě Buicku Century Cruiser, zajišťovala dopředu se vysunující kabina včetně střechy. Tento sběratelský klenot se vymykal oproti autům své doby zejména designově a na rozdíl od výše uvedených, podstatně futurističtějších kreací, jej potkal pěkný osud. Jediný zhotovený exemplář vlastní sběratel James Glickenhaus, který své 512S Modulo hýčká a občas s ním vyrazí i do běžného provozu.
