Rychlokurz první protišmírácké pomoci
Je skoro jisté, že o tvém životě ví víc hromada nezanámých firem než tvoji příbuzní i známí. Elektronické šmírování dosahuje epických proporcí. BIGG MAGG ti dá návod na základní sebeobranu.
Nechal by ses sledovat stovkami úplně cizích lidí? Kudy chodíš do práce a domů, co tam děláš, co máš uložené v počítači, v mobilu? Co nakupuješ nebo o čem přemýšlíš, že teprve koupíš? Co datluješ do počítače? Tak to všechno se s nejvyšší pravděpodobností děje pokaždé, když používáš svůj standardní webový prohlížeč. Bez soukromí ztrácíme svobodu. Svobodu myšlenek, svobodu objevování. A i svobodu vyjadřování a názoru, jak ukazují některé vědecké studie.
Jsem neustále překvapený, jak málo lidí má ponětí, co se děje s jejich elektronickým “já” v elektronickém prostoru. A jak málo lidí tomu přikládá důležitost. Je to jednoduché: pro weby jsi produkt k prodeji. Nezastaví se před ničím: Cookies, evercookies (50 nejnavštěvovanějších světových webů ti do počítače nainstaluje více než 3000 trackovacích souborů), Flash cookies, HTML 5 storage, sběr IP adres, Fingerprinting jako font canvas a audiokontextová data. To poslední je pro zajímavost neslyšitelný ultrazvuk, který weby vysílají s cílem, aby ho zachytil tvůj mobilní telefon, a zkoordinoval tak tvoje sledování.
Největší šmíráci
Tohle online šmírování se propojuje i s offline životem, jde koneckonců o byznys v hodnotě nějakých 100 miliard dolarů. Anekdotický je případ, ve kterém britský obchodní řetězec Tesco na základě dat z uskutečněných nákupů propojených se zákaznickou kartou a online historii rozesílá personalizované letáky, které odhadovaly, o jaký typ zboží bude mít klient zájem. Rodiče jedné dívky se tak o jejím těhotenství dozvěděli z letáku, který byl na míru ušit jejich dceři a nabízel dětské a těhotenské zboží. A je to jen špička ledovce.
Když jsem si ověřoval v rámci práce na tomhle článku některá fakta, docházelo i k trpce úsměvným situacím. Například článek na technologické části serveru Vice, který varuje před přebujelým sledováním ze strany webů se mě (neúspěšně) pokusil sledovat 25 (!) různými trackery.
Ghostery funguje prakticky pro všechny operační systémy…
Čas na Fight Back
Jak tuhle spirálu šílenosti přibrzdit, aniž by člověk musel absolvovat IT postgraduál? Žádné GDPR tě samo o sobě neochrání, stovky právníků a firem se zabývají non-stop jenom tím, jak ta nová pravidla obejít a také se jim to daří.
Pokud to myslíš skutečně vážně, tak k nejspolehlivějším řešením patří instalace kvalitního zabezpečeného anti-spy prohlížeče, který se o blokování webových šmíráků postará za tebe. Asi nejbezpečnějším a nejznámějším je Tor, který umožňuje i Darkweb (funguje i na Linuxu nebo z USBčka). Uživatelsky příjemný a velmi kvalitní je Epic , který vedle všech možných typů anti-sledovacích opatření blokuje i reklamy. Velmi privacy-oriented je i předělaný Firefox, který je ale potřeba donastavit.
Pokud nechceš měnit prohlížeč, další možností jsou bezpečnostní přídavky, tzv. browser add-ony. Kvalitní je Ghostery (nabízí rozšíření prakticky pro všechny browsery a aktuálně i Android 2.2. a iOS 2.02.), pro Chrome doporučuji určitě minimálně AdBlock a Disconnect a pro pokročilou ochranu před špehováním pak ScriptSafe (existuje i verze pro Android, Firefox, Safari a Operu). ScriptSafe není již tolik uživatelsky přívětivý, protože zakazuje provádění všech skriptů plošně, což v některých případech omezuje, či dokonce znemožňuje jejich funkčnost. Lze to však vyřešit selektivním přidáním na seznam povolených webů.
Kolik reklam se mi (ne)zobrazilo za tři měsíce?
Většina těchto doplňků existuje i pro mobily, včetně iPhonů. Určitě nastavit Limit Ad Tracking, omezit odesílání Diagnostických dat a na veřejných sítích používat VPN. Přesné návody a tipy na další správu soukromí pro iPhony a iPady zde. V Androidech se přiznám tolik nevyznám, ale přidávám alespoň step-by-step audit bezpečnosti pro Android zařízení.
Pokusil jsem se polopaticky nastínit vcelku komplexní problematiku ochrany před “soft” komerční špionáží soukromí. Základní ochranou tvého elektronického života by měly být ale samozřejmě kvalitní antiviry, kvalitní hesla a hlavně zdravý rozum v hrsti. To už je ale na další materiál.
Žijeme v aktualizované verzi románu 1984, nad jejíž současnou podobou by žasnul i George Orwell. Žába, kterou hodíš do vařící vody prostě v šoku vyskočí. Žába, kterou dáš do studené vody, kterou postupně zahříváš, nejen nevyskočí, ale nakonec se uvaří. Je na každém z nás, jestli mu tahle role sous-vide uvařeného obojživelníka vyhovuje.
Ilustrace pro BiggMagg: © Lukáš Hudec