Strašlivá síla prstenu je tady

V Česku dnes, 4. prosince, vyšel Wagnerův Prsten Nibelungův. Jde o komiksovou adaptaci Wagnerova proslulého operního cyklu Prsten Nibelungův.

4. prosinec 2018 18:20:42

Na začátek prosince si pražské nakladatelství Comics Centrum připravilo pro příznivce komiksu speciální překvapení, které potěší nejen fanoušky kvalitní kresby, ale také milovníky klasické hudby. Tím překvapením je komiksová adaptace Wagnerova proslulého operního cyklu Prsten Nibelungův.

Rozsáhlý čtyřdílný operní cyklus z pera světoznámého hudebního skladatele Richarda Wagnera se své komiksové verze dočkal již v roce 2000, kdy začaly jednotlivé sešity vycházet u amerického nakladatelství Dark Horse. Série obdržela roku 2010 prestižní Eisnerovu cenu za nejlepší uzavřenou komiksovou řadu.

Teprve v roce 2014 však spatřilo světlo světa souborné vydání celé série. Právě v této podobě se Prsten českým čtenářům rozhodlo předložit Comics Centrum. „Komiksové adaptace filmů či beletrie jsou v dnešní době na denním pořádku, ale komiksová verze opery tak představuje rozhodně výjimečný počin," říká šéfredaktor Comics Centra, Václav Dort. „Wagnerovi zabrala tvorba slavného Prstenu celých 26 let. Čeští čtenáři naštěstí na českou verzi komiksu tak dlouho čekat nemusejí.“

Děj operního cyklu čerpá inspiraci ze starogermánských bájí (zejména známé Písně o Nibelunzích) a islandských ság. Děj se točí kolem vlastnictví kouzelného prstenu, který skýtá svému majiteli nebývalou moc, ale zároveň ho také vystavuje působení strašlivé kletby. Příběh bývá občas řazen do žánru fantasy, kromě jiného také proto, že v něm kromě obyčejných smrtelníků vystupují také bohové a jiné nadpřirozené postavy.

Kniha obsahuje všechny čtyři opery Wagnerova cyklu (jsou jimi Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů), který patří svým hracím časem o celkových téměř 15 hodinách k nejrozsáhlejším operním dílům vůbec. P. Craig Russell se pokouší předložit čtenáři tento komplexní příběh v mnohem „stravitelnější“ a přehlednější podobě, aniž by jej však o cokoliv ochuzoval. Rovněž si za účelem lepší srozumitelnosti nechal od Patricka Masona pořídit nový, modernější překlad libreta do angličtiny, z něhož vychází i české vydání.

Kromě Russella, který adaptoval opery jak po textové, tak i po výtvarné stránce, se na komiksu podílel také Lovern Kindzierski, který se ujal barev, a Galen Showman, jenž měl na starosti lettering.

Ohlasy na komiks:
„Překrásné převyprávění Wagnerova cyklu ve zpracování P. Craiga Russella je asi jeho nejvěrnější a nejpůvabnější komiksovou adaptací, a zároveň nefalšovanou, vysoce kvalitní fantasy ságou.“
– Neil Gaiman

„Výtvarník P. Craig Russell vnímá Prsten jako základní evoluční mezistupeň ve vývojové řadě, na jejímž konci stojí dnešní moderní superhrdinové. ‚Vše souvisí se vším – začalo to u Odyssea, pokračovalo Wotanem a skončilo u Supermana.‘“

– LA Times

„V komiksovém zpracování celého Wagnerova cyklu od P. Craiga Russella máme příležitost konečně spatřit Prsten takřka přesně tak, jak si ho sám Wagner představoval.“
– Michael Kennedy (Oxford Dictionary of Music)

P. Craig Russell je komiksový výtvarník, ilustrátor a spisovatel, držitel mnoha ocenění (mezi jinými i Eisner Award, Harvey Award a Kirby Award). Do širšího povědomí vstoupil už v sedmdesátých letech, když se podílel na sériích Killraven a Dr. Strange, které kreslil pro nakladatelství Marvel. Později se rozhodl adaptovat do komiksové podoby několik oper, např. Kouzelnou flétnu či Salomé. Kromě toho převedl do komiksu také Pohádky od Oscara Wildea a několik románů od Neila Gaimana: Sandman: Lovci snů, Koralínu a Knihu hřbitovní.

Richard Wagner (1813–1883) byl světoznámý německý hudební skladatel, představitel romantismu. Mezi jeho nejslavnější opery se řadí kromě Prstenu Nibelungova také Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští a další. Za svého života cestoval po celé Evropě a několikrát zavítal i do Čech. Jeho hudba je velmi osobitá a označení „wagnerovský“ je dodnes synonymem pro hudební pojetí plné patosu a okázalosti. Mnohé jeho skladby bývají často využívány jako hudební podklad ve filmech, zejména známá Jízda Valkýr a Siegfriedův smuteční pochod. Wagner byl zarytým antisemitou a jeho hudba se (několik desetiletí po jeho smrti) stala jedním ze symbolů nacistického hnutí.