Foto: Slovenské centrum dizajnu

Tatra 613. Začátek konce osobních vozů z Kopřivnice

Elegantní vůz z doby uvolněných šedesátých let z politických důvodů nedostal šanci na export a včasnou modernizaci. Nakonec se stal dárcem orgánů pro všechny následné vozy Tatry, ať již šlo o sanitku nebo supersport.

Čt 25. říjen 2018 18:31 +0200

Píše se první polovina šedesátých let minulého století a vedení komunistického Československa si uvědomuje potřebu nového státnického vozu pro reprezentační účely, jenž by nahradil stárnoucí aerodynamickou ikonu Tatra 603, která je ve výrobě již téměř deset let.

Volba proto padá na vývojová střediska Tatra Praha a Tatra Bratislava, které mají za úkol připravit možnou podobu nového luxusního vozu vyšší střední třídy, jehož koncepce bude navazovat na původní 603, avšak s moderními prvky, které následují aktuální trendy kapitalistických výrobců.

Světlo světa tak roku 1962 spatřil prototyp Tatra 603 A od pražského konstrukčního oddělení, jehož šasi vychází z původního modelu, avšak karoserie nabyla zcela nových vysoce elegantních tvarů.


Prototyp Tatra 603 A vznikl v jediném exempláři. Foto: Ihned

O 4 roky později se v Bratislavě rodí slibný potenciální nástupce v podobě prototypu 603 X, jenž navazuje na silnou tradici aerodynamických karosérií a s modifikovanou technikou 603 v útrobách působí velmi futuristickým dojmem.


Tatra 603 X, Foto: automix.cars.cz

I přes vznik dvou zajímavých studií se však československé vedení rozhoduje nerealizovat ani jeden z nich a místo toho přijít se zcela novým luxusním typem s kompletně novou technikou. Dost možná i díky uvolněné atmosféře druhé poloviny šedesátých let získává významnou roli na tomto projektu subjekt ze západu. Celou karosérii nového modelu Tatry má totiž zhotovit prestižní italská karosárna Carrozzeria Vignale, přičemž o podobu nové Tatry 613 se stará sám zakladatel a šéfdesignér Alfredo Vignale.

Vývoj startuje roku 1968 a již začátkem roku 1969 putují z Itálie do Československa první karoserie Vignale, ze kterých se v kopřivnické automobilce rodí první prototypy. Mezi několika limuzínami je tou dobou i jeden prototyp karoserie GT, jelikož se tou dobou ještě počítá s exportem do zemí západní Evropy, kde by byla nabídka velkého výkonného kupé po boku luxusní limuzíny naprosto smysluplným krokem.

První testovací exempláře rostou na zcela novém podvozku, při jehož vývoji byla uplatněna řada konstrukčních řešení z bratislavského prototypu 603 X. Koncepce však zůstává obdobná jako u dosluhující „šestsetrojky“. Tedy vzduchem chlazený osmiválec uložený za zadní nápravou. Nový vidlicový agregát o objemu 3,5 litru je však schopný výkonu 167 koní. Tatra 613 tak dosahuje maximální rychlosti přesahující 190 km/h.

Vývoj elegantní novinky s ambicemi mezinárodního exportu jde podle plánu, avšak politický režim v zemi se rychle mění. Tatra tedy dostává stopku dalšího vývoje modelu 613 s karoserií kupé. Politické vedení země končí s myšlenkou exportu na západní trhy a zároveň zdůrazňuje, že nový vůz bude sloužit pouze pro potřeby komunistické strany, případně reprezentační účely národních podniků a jeho koupě běžným občanem bude zakázána.


Elegantní prototyp 613 Coupé s karosérií Vignale havaroval během testování, a proto se bohužel nedochoval. Foto: Automix.cz

Díky tomuto rozhodnutí ztratila automobilka Tatra jedinečnou příležitost utkat se se svým konkurenceschopným vozem na otevřeném trhu západní Evropy s renomovanými výrobci, jako byl Mercedes-Benz či NSU. Nedostupnost Tatry 613 běžným zájemcům z lidu zároveň divizi osobních automobilů Tatry
onálepkovalo puncem nedostupnosti a přímé spojitosti s komunistickou stranou. Tato pověst firmě ublížila především po revoluci, kdy si tou dobou již nekonkurenceschopné vozy Tatra zákazníci často spojovali s minulým režimem.

Tatra nakonec představuje produkční verzi modelu 613 až na výstavě Autoprogres Praha roku 1973 a opožděná výroba se konečně rozbíhá. Vůz však vzniká ve velmi omezených sériích s vysokým podílem ruční práce, což produkci velmi prodražuje a zpomaluje.


Tatra 613, Foto: motor1.com

Vůz je bez jakýchkoliv změn vyráběn v sériích stovek kusů ročně až do roku 1980, kdy se mu dočkalo drobné modernizace s označením 613-2, která se týkala především lepší ekonomiky provozu. Mezitím vzniká, tentokrát již bez vnější asistence karosárny Vignale, druhý prototyp vozu kupé na platformě Tatry 613. I tentokrát je však politické vedení země proti realizaci výroby.

Komunistická vláda již mezitím plánuje nástupce modelu 613, jehož potenciál byl z nepochopitelných politických důvodů naprosto promarněn. Zatímco 613 zastarává, komunisté startují projekt Tatra 625. Nástupce Tatry 613 má být sedanem s vidlicovým osmiválcem pod přední kapotou. Zcela nový motor má být nově chlazen vodou a chybět nemají nejmodernější prvky západních značek. Design má na starosti legendární designér Václav Král a konstrukční proces běží výhradně v československé režii. Počítá se s navýšením produkce na 2000 exemplářů ročně.


Tatra 625 na silnice nikdy nevyjela. Mezi konkurenty ze západu by však velmi pravděpodobně neobstála. Foto: Tatra Klub

Kopřivnická automobilka mezitím pracuje také na projektu supersportu s technikou Tatry 613, jenž by sloužil jako zaváděcí vozidlo např. při podnicích formule 1.

Roku 1985 nakonec Tatra 613 podstupuje výraznější modernizaci označenou 613-3. Novinky se však týkají téměř výhradně designu. Model 613-3 dostal nová hranatá světla, nárazníky a do značné míry se vzdal elegance původního návrhu Vignale, jenž byl však téměř o dvacet let později již značně zastaralý.


Tatra 613-3, Foto: Garaz.cz

Vývoj nové Tatry 625 se mezitím potýká s celou řadou problémů a především nedostatečným finančním zázemím. Konstruktéři nakonec opouštějí myšlenku uložení motoru vpředu a vracejí se k variantě již dávno překonané koncepce s motorem za zadní nápravou, jelikož s tímto uspořádáním již v Kopřivnici měli zkušenosti.

Model 625 má být ve finále sedanem s pohonem všech kol osazený vidlicovým osmiválcem za zadní nápravou. Rozměry vozu by měly být o něco menší, než v případě modelu 613 a novinka by též měla být schopná všestrannějšího využití. Vývoj se však dlouhé roky táhne a výsledkem mnohaleté práce je pouze jeden prototyp motoru a makety v měřítku 1:5. Pár měsíců před pádem režimu v roce 1989 je nakonec vývoj vozu 625 nadobro zastaven.


Tatra 625 s karosérií Coupé se do výroby též nedostala. Foto: Tatra Klub

Divize osobních automobilů Tatra se závodem v Příboře mezitím produkuje tou dobou již velmi zaostalý model 613-3, přičemž výjimečně vznikají kusové úpravy vozu 613 s prodlouženým podvozkem nebo karosérií kabrio. Zároveň se pracuje na přestavbě Tatry 613 na sanitku, která by eventuálně nahradila dosluhující Škody 1203.

Po pádu komunismu se již tak skomírající značka dostává do smrtící pozice. Na československý trh se chrlí vozy ze západu a Tatra nabízí předražený vůz s více než dvacet let starou technikou. Reakcí na hospodářské a společenské změny se stala nová modernizace 613-4 ze začátku devadesátých let, která přinesla výrazně modernizovaný interiér, úpravy v exteriéru a katalyzátor. Zároveň je nabízen model 613 ve verzi sanita pro nemocniční využití, avšak tou dobou jsou již v Československu pro tyto účely k dispozici mnohem praktičtější vozy, a tak vzniká pouhých 23 exemplářů.


Tatra 613 SV, Foto: Autoforum.cz

Výrobní čísla Tatry prudce klesají, lid Československa o tyto vozy nejeví téměř žádný zájem a pokusy o export do Velké Británie či Francie končí jen u pár jednotlivých exemplářů. Tatra se přitom s omezeným rozpočtem snaží rozšiřovat výbavu vozu a nabízet jej taktéž s prodlouženou karosérií.

Návrat k projektu 625 z finančních důvodů nepřipadá v úvahu a ke všemu míří Tatra do neslavné kuponové privatizace. Ve spolupráci s firmou Metalex tak Tatra téměř na koleni dokončuje komunistický projekt supersportovního vozu, jenž nakonec debutuje na pražském autosalonu roku 1991 pod označením MTX Tatra V8.


MTX Tatra V8 působila v roce 1991 jako československé zjevení. Foto: autickar.cz

Supersport s cenovkou těsně pod hranicí tří milionů korun využívá motor Tatry 613 se zvýšeným objemem na 4 litry, díky čemuž se lehký sporťák dostane na maximální rychlost až 260 km/h.

Ačkoliv Tatra plánuje produkci sto kusové limitované série tohoto supersportu, vznikají pro finanční důvody pouhé tři exempláře a jedna nedokončená stavebnice. I přes to je však tento impozantní vůz z pera Václava Krále dodnes jedním z nejkrásnějších a nejrychlejších, jaké na našem území vznikly. Velmi jednoduchý interiér přitom z finančních důvodů využíval řadu komponentů z vozů jako Škoda Favorit a Škoda 120, díky čemuž působil spíše jako nedokončený prototyp.


Tatra 613-5. Poslední evoluce pro export do Velké Británie. Foto: auto.cz

V roce 1994 pak Tatra prezentuje úzké skupině zasvěcených lidí prototyp nástupce vozu 613 s označením Tatra Prezident. Prezident však stál na podvozku prodloužené Tatry 613 a využíval i její vzduchem chlazený motor, jenž prošel úpravou, která prototypu umožňovala rychlost až 230 km/h.
Limuzína Tatra Prezident dostala oproti modelu 613 nový design z pera Václava Krále a světlomety Volvo. Svým vzezřením stroj navazoval na legendární Tatru 11 z dvacátých let, avšak uvedení do prodeje se tato výrazná modernizace Tatry 613 nedočkala.


Tatra Prezident, Foto: Auto.cz

Posledním marným pokusem o udržení výroby osobních vozů v příborské továrně kopřivnické automobilky byl* model 700 od britského designéra Geoffa Wardla.* Ten debutoval s velkou slávou v roce 1996 a nejednalo se o nic jiného, než původní Tatru 613 s novým exteriérem, modernějším interiérem a bohatší výbavou. Tatra nově nabízela původní osmiválec i se zvětšeným objemem na 4.4 litru a elektrickým vstřikováním. Po roce výroby se vůz dočkal přepracování některých prvků exteriéru akademickým sochařem Jiřím Španihelem, který se postaral také o novou palubní desku.

Nic z toho však nepomohlo a Tatra 700, která ani nikdy nezískala homologaci a jezdila s technickým průkazem Tatry 613, se stala s pouhými 62 vyrobenými kusy posledním a zároveň nejméně úspěšným vozem značky. Ve výrobě se udržela dva roky.


Tatra 700 neměla oproti konkurenci sebemenší šanci. Foto: roadandtrack.com

O vůz Tatra 700 nakonec projevili zájem alespoň filmaři, kteří ji jako raritní vůz chtěli využít ve filmu s Jamesem Bondem. Pro potřeby filmových triků však potřebovali alespoň dva totožné vozy. Ty však v omezeném počtu 62 vyrobených kusů neexistovaly, díky čemuž je každá dosud dochovaná Tatra 700 zcela jedinečným originálem.

Příběh Tatry 613 vypráví o zmařeném potenciálu legendární automobilky, jejíž tradice výroby osobních automobilů sahá až do devatenáctého století. Tatra byla na poli osobních automobilů technologickým průkopníkem a kromě osobitého designu se její vozy vyznačovaly též velmi dobrými jízdními vlastnostmi a spolehlivostí. Nejinak tomu bylo v případě Tatry 613, jejíž vývoj však trval příliš dlouho a drahá malosériová produkce bez inovací a exportu značku a její dříve slavné jméno nadobro položila. To vše bohužel pouze a jenom z politických důvodů.

Zdroj: Archiv autora