Pražské kongresové centrum se dočká proměny. Počítá se s novou budovou i parkem
Budova kongresového centra Praha budí kontroverze svým socialistickým vzezřením i špatnou urbanistickou návazností na okolí. Revitalizace oblasti s dostavbou jižní části budovy by však měla z Prahy udělat přední lokalitu pro pořádání mezinárodních konferencí.
Neofunkcionalistická stavba původně nazývaná Palác kultury začala růst poblíž Vltavy na Praze 4 roku 1976. Dokončena byla roku 1981 a kromě pravidelných sjezdů KSČ, konferencí či kulturních událostí hostila také historicky zlomová jednání o polistopadovém uspořádání Československa.
Monumentální stavba na výrazném místě je s kapacitou 9300 osob dodnes největším kongresovou budovou na území České republiky, přičemž její prostornost a zejména výborná akustika slouží celé škále kulturních akcí či konferencí. Z důvodu nedostatku vedlejších menších prostor pro malá obchodní jednání, diskuze během kongresů, či důležité doprovodné výstavy, je však pražské kongresové centrum i přes solidní kapacitu méně zajímavou volbou pro pořádání velkých světových konferencí, než obdobné prostory ve Vídni či Paříži. Popularitě budovy navíc nepřispívá ani špatné a nefunkční urbanistické začlenění do okolního prostředí a v současnosti nepopulární architektonické vyvedení.
Foto: IPR
Na základě mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže zabývající se komplexním řešením lokality, která počítala s dostavbou budovy a úpravou okolního prostranství, se však Praha během několika let dočká radikální, avšak šetrné proměny kongresového centra na základě vítězného návrhu od španělské architektonické kanceláře OCA.
Vítězný návrh počítá s dostavbou nové budovy kongresového centra na jižním prostranství od původní socialistické stavby. Ta nabídne na prostoru pěti tisíc čtverečních metrů novou halu, jenž uomžní značnou variabilitu, díky čemuž bude možné vnitřní prostor rozčlenit do několika menších sektorů dle aktuálních potřeb probíhajících výstav či konferencí.
Značnou proměnu dozná také bezprostřední okolí. I přes dobrou polohu v centru města v blízkosti stanice metra C Vyšehrad totiž lokalita působí autonomním dojmem, nenavazuje na okolní prostředí a stává se rušivým prvkem v jinak poměrně funkčním městském prostoru.
Dle projektu od vítězů z kanceláře OCA se tak budova v blízkosti Nuselského mostu dočká výrazné revitalizace svého okolí, které se stane pro kolemjdoucí občany přitažlivým funkčním místem, jenž jim nabídne dostatek zeleně, kvalitní schůdný povrch a moderní mobiliář doplněný četnými vodními prvky. Prostor tak získá zcela novou roli ve společenském kontextu města Prahy a stane se příjemným místem jak pro návštěvníky budovy, tak pro kolemjdoucí, jimž se stane lokalitou pro setkání či procházky.
Foto: IPR
Původní budovu kongresového centra, někdy přezdívanou též „Pakul,“ pak čeká modernizace, jenž se dotkne dílčích věcí, jako je WiFi připojení, lepší a modernější zabezpečení, nové kamerové systémy nebo obměna sítí. Změny však čekají též interiér, který se promění dle aktuálních trendů.
Nová jižní budova moderního vzhledu bude plnit primárně doprovodnou a doplňkovou roli pro probíhající kulturní a společenské akce. Její podlouhlý tvar vznášející se nad připravovaným parkem se stane výrazným prvkem centra metropole, jenž nabídne dlouhodobě udržitelný kvalitní konferenční a společenský prostor. Dostavba komplexu by dle autorů projektu neměla působit rušivým dojmem a v kontextu úprav okolí by mělo být výsledkem trvalé urbanistické zlepšení a zkvalitnění funkčnosti celé přilehlé lokality.
Výstavba nové kongresové budovy a rekonstrukce stávajícího komplexu by měla být zahájena během dvou let. Prvních společenských událostí v nové moderní hale bychom se pak měli dočkat v roce 2021, kdy by měla být proměna celého prostoru za sumu přesahující 300 milionů korun dokončena.
Tento článek je součástí spolupráce s pražským institutem plánování a rozvoje IPR.
