zdroj: idealab.cz

Zemřel architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička

Svět opustil ve svých 88 letech architekt Stanislav Hubička. Autor české dopravní stavby století – Nuselského mostu, budovy Mezinárodního svazu studenstva v Pařížské a řady dalších staveb, žil až do své smrti v pražských Strašnicích.

Čt 09. srpen 2018 12:10 +0200

Se Stanislavem Hubičkou jsem se sešel při přípravě mé knihy Nádech výdech o architektuře výdechů pražského metra. Samostatnou epizodou jeho tvůrčího života byla totiž i drobná technicistní realizace výdechu metra trasy C U Bulhara. Potkali jsme se v jeho strašnickém domě – obklopený artefakty ze zahraničních cest ve svých 87 letech stále sršel vitalitou a živě mi vyprávěl nejen o realizaci výdechu (značeného v terminologii metra 35 BU), ale i o své další architektuře i životě. Reference, skicy i realizace svých projektů měl perfektně evidovány a chronologicky řazeny v několika přehledných složkách.

Výtvarná komise jeho návrhy na tento výdech posuzovala původně již v červnu 1972. Změn nakonec doznalo nasávání, které bylo původně orientováno ven, čímž by docházelo k nasávání zplodin z provozu nedaleké estakády. Nakonec ale bylo umístěno na vnitřní stranu výdechového komínu, což bylo podle svědectví Hubičky i hlavním důvodem, proč jeho návrh zvítězil v konkurenci s ostatními.

Na fotografii architekta z mé návštěvy vidíme nad vizualizaci téměř finální podoby výdechu, jak ji on sám ztvárnil. „V době stavby první trasy C výdechy ostatní dělali spíše výtvarně než architektonicky, což byla cesta, kterou jsem zvolil i já,“ vzpomínal tehdy architekt Hubička nad svými brilantními vizualizacemi. „Měl jsem to štěstí, že jsem byl výtvarně nadaný, dost mi to v soutěžích pomáhalo.“ Původně pro výdech prosazoval pohledový beton, pak ale převážil názor, že ostré špičky, hrany a velké plochy by „neutáhl“. Proto se rozhodlo o jeho keramickém obložení.

Řeč samozřejmě přišla i na jeho Nuselák, jehož jsem velký obdivovatel. Těšil ho zájem nejen o výdech U Bulhara, ale i o Nuselský most. Ostatně realizovat měl původně i výdech z metra právě u Nuselského mostu, v ulici Boženy Němcové. “Já bral logicky plochu u Nuselského mostu jako své architektonické teritorium. Dokonce jsme udělali i veškeré přípravy a těšili jsme se, že ten výdech budeme dělat my. Pak se ale rozhodlo, že těch ‚Hubičků‘ už je nějak moc a výdech dostal Cajthaml (architekt Miloslav Cajthaml, který o pár let později s manželkou realizoval hotel Pyramida- pozn.aut.). Trošku mě tím tehdy naštvali, byl to ale můj kamarád a já mu nakonec poblahopřál k povedenému řešení,“ vzpomínal na historii výdechu ležícího u kláštera augustiniánů kanovníků, dnes Policejního muzea.

Most samotný, za socialismu Klementa Gottwalda, byl ve svých útrobách zprvu projektován také pro použití podpovrchové tramvaje, což se při záměně za metro ukázalo doslova jako závažný problém. Zatímco tramvaje T3 či prototyp našeho vlastního českého metra R1 měl nápravový tlak 10,5 tuny, sovětské soupravy Ečs, které byly nakonec z politických důvodů v metru použity, vyvíjely tlak o plné dvě třetiny vyšší. Takže aby most zátěž sovětských vagonů vůbec vydržel, musel do něj být vpraven zvláštní ocelový rošt o váze přesahující 800 tun. Jenom ten zajistil, že most unese nadměrné zatížení dalším roznosem váhy na mostní nosníky. Slavnostního zahájení provozu i pro cestující metra se dočkal jako další stanice na úseku III.C 9. května 1974. Jeho životnost je
odhadována na jedno století – do roku 2074. Stavba tak o mnoho let přežije svého nadčasového autora.

Se Stanislavem Hubičkou odchází další osobnost z celé jedné silné končící generace našich architektů. Těch, kteří naší Praze směle dotvářeli její novější, poválečnou tvář. Tu, kterou nyní teprve opět postupně objevujeme a doceňujeme. Čest jeho památce!