Jak vypadá přistání roveru Curiosity na povrchu Marsu aneb 7 minut hrůzy
Sestup roveru Curiosity na Mars byl extrémní: tepelné štíty se při brzdění zahřály až na 2100°C a při rozvinutí supersonického padáku nastalo přetížení až 11G.
Jestli mě něco opravdu motivuje, je to pozorování a učení se od kolegů z NASA. Jejich důmysl a profesionalita jsou obdivuhodné. Jedním z nejimpozantnějších momentů bylo přistání roveru Curiosity na povrchu Marsu. Pro svoji složitost a náročnost se tomuto manévru přezdívá 7 minut hrůzy.
Sestup byl extrémní: tepelné štíty se při brzdění zahřály až na 2100°C a při rozvinutí supersonického padáku nastalo přetížení až 11G. Po odhození štítu se aktivovala přistávací kamera MARDI, která zachytila následný sestup: vy tak můžete sledovat jedny z nejnapínavější chvil v dějinách kosmického výzkumu!
85 sekund po oddělení tepelného štítu nastává nejkritičtější fáze – jelikož je rover Curiosity příliš těžký, padák by jej nedokázal dostatečně zpomalit!
Závěr sestupu tak musí zvládnout raketové motory. Když rychlost poklesne jen na 0,75 m/s, začnou se začnou odvíjet nylonová lana, na kterých visí vlastní rover (proto se obraz zhoupne). Těsně před dosednutím se vyklopí doposud složená kola. Raketové motory nadále udržují rychlost klesání na 0,75 m/s a ve chvíli, kdy kola dají signál, že stojí na pevném povrchu, dojde k aktivaci pyropatron, které odseknou lana spojující rover a sestupový mechanismus. Ten pak zapne naplno své motory a odletí 150 – 300 metrů daleko od roveru, kde se zřítí na povrch.
O tom všem jsme se ale dozvěděli zpětně, kvůli trvání přenosu signálu z Marsu na Zemi. Bylo to tedy opravdu sedm minut hrůzy.