Vilém Balej
Přesně!

Taková podivná černovlasá postava, s brejlema z půllitrovejch skel a s půllitrem piva v ruce. Něco jako Magor Jirous, vlastně blázen, co ale dovede občas říct nebo namalovat něco tak silnýho, že ti to profackuje srdce. Poprvý sem ho potkal někde na Akademii, když ležel v jednom atelierů na kanapi zkouřenej asi durmanem. Okamžitě jsem pochopil, že tenhle člověk se nenarodil pro mainstream, a že mám obrovský štěstí, že ho můžu potkat. Minulej tejden jsem šel po letech na jeho vernisáž a do teď to vstřebávám …

14. září 2013 12:12:21

Taková podivná černovlasá postava, s brejlema z půllitrovejch skel a s půllitrem piva v ruce. Něco jako Magor Jirous, vlastně blázen, co ale dovede občas říct nebo namalovat něco tak silnýho, že ti to profackuje srdce. Poprvý sem ho potkal někde na Akademii, když ležel v jednom atelierů na kanapi zkouřenej asi durmanem. Okamžitě jsem pochopil, že tenhle člověk se nenarodil pro mainstream, a že mám obrovský štěstí, že ho můžu potkat.

Minulej tejden jsem šel po letech na jeho vernisáž a do teď to vstřebávám.

Kurátor výstavy Filip Horyna o ní píše toto :

“V Nau Gallery vystavuje Vilém Balej, grafik a malíř, absolvent ateliéru Grafiky 2 Vladimíra Kokolii na Pražské AVU. V průběhu studia (1999-2005) se zajímal o malířský přepis prostoru viděné reality převážně formou zátiší, což později využil v kompozicích složených většinou jen ze základních prostorových těles. Pravdě- podobně se tak projevila i jeho zkušenost s architekturou , kterou před tím na ČVUT (1995-1999) studoval a jejíž poměry jakoby se snažil přepsat do plochy obrazu. Přes všechny zjevně výjimečné předpoklady a obdržení ceny rektora se však po absolvování stáhl do ústraní rodných Jižních Čech. Až přibližně posled- ní rok je díky fotografiím na jeho facebookovém profilu cítit stále silnější come-back, tentokrát však v jasné a nekompromisní formě.”

To je naprostá pravda, to o tý nekompromisnosti, žádnej kompromis, smíření nebo východisko Balejovy obrazy nenabízí, nevim co v poslední době bylo syrovější.

“Výstava si proto vzala za cíl tuto práci prezentovat v malém, ale čistém galeriiním prostoru. K tomu účelu sám autor zvolil sérii maleb, která je doplněna o prezentacíi jeho grafiky. V obojím se uplatňuje pozoruhodná jistota v členění formátu, nově je však doplněna o příchuť nekompromisního postoje. V malbě se to projevuje nejen absencí přemalby, ale hlavně volností, s jakou je využíváno abstraktního prostorového i popisného přístupu zároveň. Možné reminiscence např. na modernu jsou jen vedlejší, skutečný zájem je o hraniční moment, kdy další možný tah, který je veden přesně a promyšleně, může zásadně ovlivnit konečnou podobu obrazu.”

Na vernisáži stál Balej s lahví gambrinusu a zpíval píseň, jejíž text se mu právě rodil v hlavě. Bylo to o tom, že si nechce nic myslet a že na nic nemyslí a jak je to těžký na nic nemyslet, protože lidi většinou na něco myslej. Sice to mělo takovej monotonní hudební podkres, ale reakce publika byla ohromná – taky aby ne, když právě viděli ten obří duševní požár, koukali na skutečnýho umělce. Viděli tu surovou, nepříkrášlenou pravdu – bylo to skvělý.

“Výstava si proto vzala za cíl tuto práci prezentovat v malém, ale čistém galeriiním prostoru. K tomu účelu sám autor zvolil sérii maleb, která je doplněna o prezentacíi jeho grafiky. V obojím se uplatňuje pozoruhodná jistota v členění formátu, nově je však doplněna o příchuť nekompromisního postoje. V malbě se to projevuje nejen absencí přemalby, ale hlavně volností, s jakou je využíváno abstraktního prostorového i popisného přístupu zároveň. Možné reminiscence např. na modernu jsou jen vedlejší, skutečný zájem je o hraniční moment, kdy další možný tah, který je veden přesně a promyšleně, může zásadně ovlivnit konečnou podobu obrazu. Série stejně velkých maleb napíná tuto otevřenost do krajnosti a je vodítkem k pochopení autorovy současné motivace.”

Současná autorova motivace? Já vůbec nemám tušení, jasně mi řek, že nechce nad ničim přemejšlet. Dělá v podstatě automatickou kresbu. Příjde mi, že se prostě vymezuje vůči všemu okolnímu svojí totální svébytností. Jako obranej mechanismus proti globalizaci, která všechno průměruje a zpovšechňuje, tak Balej je prostě super original a tim se s tou globalizací pere.

“V jejím ohnisku nestojí však jen malba, ale právě sama výše zmíněná odvaha zobrazit v odpovídajícím poměru skutečně cokoliv. To potvrzuje i počítačová prezentace grafik, vytvořených ve vek- torovém grafickém programu AutoCAD. Střídání bohatých variací mění tvrdost tohoto výstupu ve volnost blízkou hudební improvizaci. Není náhodou, že i kresba v Balejově podání nese podobné známky jedno- značnosti a čistoty, s jakou je zpracováván momentální impuls ke kreslení. Je tak možné mluvit o uceleném, výrazném osobním stylu autora, který se nepodbízí, nenapodobuje a je sám zavázán jen svou zodpovědností k co největší přesnosti v prostředí absolutní volnosti. Mottem výstavy je tak opravdu přesnost. Ne přesnost definitivní, ale větší přesnost, která počítá i s nepřesností. Těžko si to představit, Vilém Balej to praktikuje skládáním obrazu.”

Přesně – těžko si to představit, nejlepší bude, když si v potravinách v Korunní ulici koupíte nachlazenej gambáč a necháte si ho u kasy otevřít a pak s tim pivem pudete asi 40 metrů do Nau gallery a tam uvidíte ty podivný obrazy a grafiky – uvidíte, co to s váma udělá. Mně je to jedno, já už tam byl.

Mimochodem tu galerii provozujou dva skvělý mladý lidi a moc si vážim toho, že je tu někdo, kdo takový věci dělá.

Nau Gallery, Korunní 76, Praha 2 – Vinohrady,

_otevřeno v pondělí od 15.00 – 18.00 nebo po dohodě. _

www.naugallery.cz

jan gemrot