Demolice kvality Vol. 2
Nádraží Havířov

V současné době probíhají tři případy demolice architektonicky cenných budov. Tyto stavby se od sebe liší svou funkcí, velikostí, datem vzniku i autory. Všechny však mají něco společného. Byly navrženy pro zapsání do památkové péče jako jedinečné odkazy své doby. Svým ztvárněním jsou buď jedněmi z posledních budov, které lze označit za „gesamkunstwerk“, nebo jsou součástí důležitého urbanistického celku, jenž se nachází na území spadající pod ochranu UNESCO. Tyto objekty…

15. červenec 2013 21:00:02

V současné době probíhají tři případy demolice architektonicky cenných budov. Tyto stavby se od sebe liší svou funkcí, velikostí, datem vzniku i autory. Všechny však mají něco společného. Byly navrženy pro zapsání do památkové péče jako jedinečné odkazy své doby. Svým ztvárněním jsou buď jedněmi z posledních budov, které lze označit za „gesamkunstwerk“, nebo jsou součástí důležitého urbanistického celku, jenž se nachází na území spadající pod ochranu UNESCO. Tyto objekty nejsou likvidovány z důvodů dosluhující životnosti, ale mají se demolovat především kvůli zisku, který se očekává v důsledku jejich nahrazení. Pod zamítnutí jejich zanesení do památkové péče se podepsala ministryně kultury v demisi Alena Hanáková z TOP 09. Ze své funkce měla rezignovat už k 30. červnu tohoto roku, a to především kvůli své nekompetentnosti a neschopnosti. (Ze stejných důvodů rezignoval její předchůdce.) Pád Nečasova kabinetu však tuto očekávanou rezignaci zmařil, proto byla Hanáková nucena zůstat v úřadě jako ministryně v demisi, neboť v takové situaci chybí orgán, který by mohl její rezignaci přijmout. I přesto, že deklamovala svůj odchod, učinila Hanáková jako ministryně v demisi tato závažná rozhodnutí, zřejmě pod nátlakem finanční lobby. Tyto kauzy ukazují na naprosté selhání Ministerstva kultury, které by mělo své kulturní dědictví chránit, nikoliv schvalovat jeho ničení. Na základě neakceptování odborných názorů památkových úřadů a arogance investorů budou nenávratně smazány významné počiny české architektury 20. století.

KAUZA ČÍSLO 2
Vlakové nádraží Havířov
Autor: arch. Josef Hrejsemnou
spolupráce s brutalistním sochařem Václavem Urubou
1964-1969

Po 2. světové válce vzrostl průmysl v oboru hutnictví a hornictví. Nádraží Havířov bylo postaveno jako součást tří nových vlakových nádraží v ostravském kraji. Nádraží je dochováno ve svém původním „bruselském“ stylu navazujícím na úspěšnou podobu pavilonu ze světové výstavy Expo 58 v Bruselu. Jelikož byl pavilon rozmontován a bez svého kontextu znovu sestaven v pražských Letenských sadech, dnes dle našeho názoru nepředstavuje tak hodnotný a dochovaný celek, jakým je funkční nádraží Havířov. Celá budova je charakteristická svou rozměrnou prosklenou stěnou, která ohraničuje velkorysé rozměry nádražní haly. Tomuto prostoru dominuje diagonální, „sochařsky“ uchopené schodiště, které scénograficky zasahuje do haly. Celá hala je formována lomeným stropním podhledem, který se odráží a propisuje do mramorové dlažby. Nádraží je koncipováno jako „gesamkunstwerk“ a na jeho stavbu bylo použito luxusních materiálů: travertin, ocel a mramor. To vše je doplněno jedinečnými freskami a betonovými sochami v brutalistickém stylu. Jelikož České dráhy nechaly nádraží chátrat, nese sice známky opotřebování, nikoli však havarijního stavu vyžadujícího demolici! Jediným důvodem, proč chtějí České dráhy nádraží zlikvidovat, je vidina dotací z Evropské unie na nový projekt. Argumenty o nemožnosti snížení financí na údržbu byly jasně vyvráceny studií vypracovanou na ČVUT (viz web). Rekonstrukce proveditelná je! Z pozice Českých drah jde pouze o lenost a vidinu snadného obohacení – projektem na rekonstrukci se nikdo nezabýval!
Architekti Lucie Chytilová a Adam Guzdek již od roku 2011 formovali společně s památkáři a dalšími architekty žádost o zanesení nádraží mezi památkově chráněné objekty. Petici podepsalo několik tisíc lidí a i přes kladné posudky památkářů byla žádost na Ministerstvu kultury v těchto dnech zamítnuta. Opět Alenou Hanákovou jako ministryní v demisi.
Pokud nebude rozhodnutí znovu prozkoumáno novým ministrem kultury a laická 
i odborná veřejnost neprojeví odpor proti rozhodnutí Ministerstva kultury, zmizí tak jedinečná stavba v bruselském stylu, která rozhodně není žádným skanzenem, ale funkční budovou zasluhující si rekonstrukci.
WEB: www.dularchitektury.cz
KONTAKT: nadrazi.havirov@gmail.com


FCB: www.facebook.com/dularchitektury
PDF: www.adamguzdek.cz/soubory/down/pro%C4%8D.pdf

mosd